Radiový a Radioamatérský provoz

 
Druhy radioamatérských provozů:

- SSB, FM, AM modulace - fone provoz
- CW - telegrafní provoz

- RTTY, AMTOR, PACTOR, PACKET, SSTV, FAX - digitální provoz

Typy radioamatérských spojení:

Spojení odrazem od polární záře
Provoz přes kosmické satelity
Spojení odrazem od meteorických stop
Spojení odrazem od povrchu Měsíce
Direktní provoz
Převaděčový provoz

HISTORIE:

 Touha a potřeba sdělovat si vzájemně informace je stará co existuje lidstvo na zeměkouli. Historie nás o tom přesvědčuje. Zprvu se k předávání zpráv používaly jednoduché prostředky jako tamtamy, kouřové signály, později ručkový telegraf atd. Konec 19.stol je ve znamení objevení elektrického napětí a proudu, skutečnosti, že pomocí elektrického proudu lze konat práci. Tyto objevy položily základ rozvoje techniky s nepředstavitelnými možnostmi kterých jsem svědci. Obtížná cesta průmyslové revoluce přináší vynález telefonu, telegrafu, objev radiových vln a jejich schopnosti šířiti se prostorem. Samuel Morse sestavuje morseovu telegrafní abecedu. Aplikace těchto objevů přinesly zásadní zlom do prostředků pro sdělování.
  Rozvíjí se rozhlasové vysílání které získává stále nové posluchače. Pasivní poslech rozhlasu se ve svých začátcích neobešel bez experimentování, pokusnictví. Rodí se myšlenka aktivně se podílet na procesu sdělování informace. Konat pokusy o navázání radiového spojení a předávat si poznatky s kamarádem podobných zájmů. A jsme v počátcích radioamatérského vysílání.
  Období před první světovou válkou v USA již pracuje několik stovek radioamatérských pokusných stanic. Problémy s legislativou si vynucují organizovat zájemce o tuto činnost do klubu, který by zastupoval a hájil zájmy členů. Vzniká první radioklub - ARRL "AMERICAN RADIO RELAY LEAGUE". Podporuje hlavně rozvoj technické tvořivosti, vychovává nové zájemce o amatérské vysílání. Vydává první radioamatérský časopis QST a zjišťuje ediční činnost. Populární RADIO AMATEURS HANBOOK byl prvně vydán v roce 1925. V tu dobu se dařilo navazovat spojení na vzdálenosti 500 až 1000mil. Vysílalo se na vlnových délkách okolo 100 až 200m. Prvním presidentem ARRL byl Hiram Percy Maxim W1AW. K uctění jeho pamaátky trvale používá vysílač ARRL jeho volací značku W1AW.
  V roce 1923, dne 28.listopadu, bylo po řadě pokusů navázáno první mezikontinentální spojení mezi USA a Francií. Stanice pracovaly na vlně 115m.
U nás pokusy s amatérským vysíláním začínají až několik roků po první světové válce. První informace rozšiřují některé časopisy zabývající se tech. pokrokem. Nutno podotknout, že úředně nebylo povoleno amatérské vysílání a přijímání. Na poslech rozhlasového vysílání se vydávala koncese. Jejímu vydání předcházela důkladná prověrka loajality žadatele.
  Pokud se konaly jakékoliv pokusy s vysíláním a navazováním spojení s jinými radioamatéry, dělo se tak "na černo", se všemi riziky zabavení zařízení a dalším soudním postihem. Jak ostatně bylo v tuto dobu normální v řadě dalších evropských států. Mezi prvními stanicemi zabývající se pokusy s navazováním spojení u nás uveďme jména operátorů Pravoslav Motyčka, Mirko Schäferling, prof. Vopička, Zdeněk Neumann a další. První radioamatérské spojení se zahraniční stanicí se podařilo Pravoslavu Motyčkovi. Používal v této době volací znak OK1. Stanice, se kterou navázal historické spojení, byla z Holandska a její volací znak byl 0CA. Stalo se tak v noci 29.listopadu v roce 1924. Spojení se uskutečnilo na vlně 134 až 140 metrů. Je na místě zdůraznit, že šlo o prvé mezinárodní spojení z bývalé československé republiky vůbec. Profesionální služby se do té doby nezabývaly experimentováním s krátkými vlnami. Později v letech 1926 až 1929 činili pokusy vojáci, později poštovní správa. První mezinárodní poštovní spojení na krátkých vlnách mezi Prahou a Londýnem je od roku 1929, mezi ČSR a USA od roku 1930.
  Tlak veřejnosti a kritika ministerstva pošt a telegrafů dosahuje takové intenzity, že v roce 1924 dochází zákonnou formou k povolení provozu radioamatérských stanic vysílacích a přijímacích. Další rok trvalo než se vypracovali předpisy k provádění zkoušek operátorů těchto stanic. Přesto nebylo stále vyhráno. Po velkých tahanicích mezi zainteresovanými ministerstvy došlo k splnění všech podmínek, hlavně zřízení "Radiové služby naslouchací", až v roce 1930. A tak 19.5. tohoto roku se konaly první zkoušky operátorů radioamatérských stanic. Bylo následně vydáno prvních 6 povolení k provozu. Pokusy ustavit radioklub ztroskotávaly na zákonech z roku 1847. Přesto v roce 1924 byl založen Československý radioklub.

VOLACÍ ZNAKY:

  Každá stanice, která zajišťuje přenos zpráv prostřednictvím radiových vln, musí mít své označení - jméno. Říká se tomu volací znak. Abychom vůbec věděli, kdo je kdo a odkud vysílá. Jednotlivé státy obdrží od ITU závazný příděl mezinárodních sérií volacích značek. Z těchto sérií se vytvářejí podle stanovených zásad vlastní volací značky stanic jednotlivých služeb, např. námořní pohyblivá služba, pevná služba, radioanavigační služba, ale i radioamatérská služba. I když v profesionálních službách jsou ve vytváření volacích znaků povoleny odchylky, převážně v letecké komunikaci nebo v rozhlasové a televizní službě. Nás, ale bude samozřejmě zajímat nejvíce tvorba volacích znaků radioamatérských stanic.
  Nejprve si popíšeme jako příklad několik ITUsérií volacích značek. Tak např. Maďarsko HAA až HAZ, HGA až HGZ; Nizozemí PAA až PIZ; Kolumbie HJA až HKZ, 5JA až 5KZ; Polsko SNA až SRZ, 3ZA až 3ZZZ; USA KAA až KZZ atd. První znak nebo první dva znaky rozlišují státní příslušnost stanic.

PREFIX, SUFFIX:

  Probereme si v prvé řadě složení volací značky radioamatérské stanice. Ta se skládá z prefixu (předpona) a suffixu (přípona).
Prefix je kombinace skládající se z těchto možností: jedno písmenko a jedna číslice (W1; C6; I7;), jedno písmeno a dvě čísla (Z32; C56; T77;), dvě písmena a jedna číslice (DL5; SM3; PY1;), jedna číslice a jedno písmeno a další číslice (1A0; 5B4; 4X4;). Toto jsou nejběžnější kombinace. Ve skladbě volací značky je prefix na prvním místě. Mohou vzniknout i jiné složeniny. Jsou obvykle vydávány pro různé příležitosti, ale vždy musí být v relaci s přidělem mezinárodních sérií volacích značek ITU. Příkladem mohou být příležitostné volací znaky stanic z dějiště letních OH z Barcelony. Jejich prefix byl EH92.
Suffix se skádá z dalších - jednoho až tří písmen. Možný význam složenin suffixu si objasníme dále na tvorb volacích znaků našich stanic.

VOLACÍ ZNAKY ČESKÝCH STANIC:

  Česká republika obdržela od ITU prefixový příděl OKA až OKZ a OLA až OLZ. Interním opatřením k realizaci zákona o telekomunikacích stanovil telekomunikační úřad postup při tvorbě volacího znaku radioamatérské stanice v ČR. Stanovil, v souladu s ustanovením Radiokomunikačního řádu, že volací značka se skládá z min. 4 znaků, max. 6 znaků a že první dva znaky budou písmena OK nebo OL. Pak bude následovat číslice 1 až 0. Tato čísla jsou přidělována podle dosud platných pravidel. OK1-území Čech; OK2-území Moravy; OK3-neobsazeno; OK4-radioamatérské stanice pracující z lodí plujících pod vlajkou ČR v mezinárodních vodách; OK5,6,7-příležitostné a volací znaky pro závody; OK8-stanice cizích státních příslušníků vysílajících v ČR. OK9-stanice zvláštních oprávnění (výrobci vysílací techniky, prodejci, výzkumné ústavy apod.), OK0-převaděče a radioamatérské majáky. Volací znaky začínající OL a číslem 1 až 0 jsou určeny pro příležitostné a stanice pro závody. Tím jsme si objasnili tvorbu prefixu v ČR. Za tímto prefixem následuje suffix, v našem případě 1 až 3 písmena. Tyto již rozlišují každou jednotlivou stanici. Používá se 26 písmen abecedy, samozřejmě bez háčků a čárek. I zde je možné blíže určit prvním písmenem třípísmenové značky o jakou stanici se jedná. Např. první písmeno třípísmenové značky O, K, R značí, že se jedná o stanici klubovou - přesněji stanici, jejíž oprávnění náleží právnické osobě. Dříve se první písmeno suffixu přídělovalo také podle krajů, ale nyní se již tato zásada opustila. Tak např. stanice bývalého JM kraje používaly P; SM kraj S atd. Stanice s oprávněním VKV třídy D využívaly první písmeno třípísmenného suffixu U,V,W,X. Po vyčerpání sérií se již tato nerozlišuje. Přidělování značek s dvoupísmenným suffixem se řídí zvláštním ustanovením. Za volacím znakem se může ještě vyskytovat "/" lomítko a pak písmeno P, M nebo MM. Jejich význam a použití si vysvětlíme dále.

Používání lomítek ve volací značce

Volací znak /p - značí, že stanice pracuje z jiného stanoviště, "PORTABLE" sstanice.

Příklad: OK1XX/p; OK2GG/m atd.

Volací znak /m - značí, že se stanice při provozu pohybuje, "MOBILE" stanice.

Příklad: OK1XX/m; OK2GG/m atd.

Volací znak /mm - značí, že stanice je umístěna na námořní lodi, "MARITIME MOBILE" stanice.

Příklad: OK4PBZ/mm - je umístěna na lodi registrované ČR, OK2MW/mm - je umístěna na cizí lodi.

Volací znak /am - značí, že stanice je umístěna na palubě letadala. "AERO MOBILE" stanice.

Příklad: OK1APB/am; OK2VED/am atd.

  Použití volacích značek při práci z jiných území nebo správních lokalit - Příklad: OE/OK2PPP/p - toto je ukázka složení volací značky odpovídající dohodě CEPT. První prefix značí území (stát) odku je vysíláno, dále vlastní volací značka držitele povolení, nakonec lomeno P.

HAMSPIRIT:

  Slovo HAMSPIRIT ( v doslovném překladu "Duch radioamatéra") by se dal vysvětlit jako morální kodex radioamatéra. Souhrn těchto dobrých vlastností by měl být každému radioamatéru vlastní. Nejde o žádné zázračné vlastnosti. Jsou to běžné vlastnosti, které má mít každý slušný člověk. Na pásmech se setkáváme nejen se staniceni vlastní země, ale i s radioamatéry cizích zemí. Jsme posuzováni právě podle našeho projevu. Záleží na nás, aby se o našich radioamatérech hovořilo vždy nejlépe. Vždyť značka OK nás přímo zavazuje k tomu, aby náš provoz byl vždy prvotřídní a bezvadný. Takže vzájemná slušnost, ohleduplnost, ochota pomoci druhému amatéru při pokusech na pásmu, při navazování spojení s jinou stanicí, upozornění na technické i provozní chyby, zasílání QSL lístků, předávání korektních reportů bez nadlepšování, přizpůsobení rychlosti vysílání schopnostem protistanice. Radioamatér je vždy a za všech okolností džentlmen!

 

Digitální druhy provozu
RTTY, AMTOR, PACTOR, PACKET, SSTV, FAX

 

  Pomocí osobních počítačů a zaváděním digitálních technologií, radioamatéři stále více a více věnují pozornost těmto novým a velmi zajímavým přenosovým systémům, zvláště pak na VHF a UHF amatérských pásmech. Signály na těchto pásmech se šíří na velké vzdálenosti, ale systém převaděčů (nódů) umožní zvětšení vzdáleností a tím i možností zapojení velkého okruhu stanic. Relace obsahují cirkulace informací, nejen informace o šíření, technické novinky apod., ale můžete se setkta s mnoha náměty, které nemají nic společného s amatérskou službou. Data mohou být ukládána do pamětí, a kdokoliv z účastníků, majíc k tomu právo, si je může číst.

 

PACKET RADIO - PR

 Dalším, dnes i u nás velmi rozšířeným druhem provozu, je PACKET RADIO - PR. Jedná se o velmi efektivní způsob přenosu - vysílání a přijímání informací, zadávaných do počítaře. Informace zpracované programem jsou přes interface, zajišťující propojení počítače a vysílače nebo přijímače a počítače, vyslány k adresátovi. Při komunikaci se používá PACKET sítí tvořených speciálními převaděči (říkáme jim nódy), které mezi sebou komunikují pomocí tzv. linek a zprostředkovávají předání informace. Tyto sítě jsou obdobou počítačových sítí (Internet), pracuje pouze nižší rychlostí (mají tudíž i menší přenosovou kapacitu). Vlastní přenos se děje pomocí bloků, nazývaných frame-rámečky. Tyto obsahují dílem vlastní sdělovanou informaci, dílem řídící informace k uskutečnění přenosu. Kvalita tohoto přenosu spočívá skutečnosti, že každý rámeček je při přenosu potvrzen, než se předá dál. Pokus se opakuje, pokud správnost obsahu přijímaná stanice nepotvrdí.
  Vynikající vlastností komunikace v sítích PR je možnost ukládání informací do BBS (Bulletin Board System). Je to elektronická poštovní schránka, do které se ukládají sdělení pro určené adresáty. Zprávy může ukládat a číst každý uživatel sítě. Sdělení určená konkrétnímu adresátu může číst pouze adresát, obecné zprávy jsou určené určitému okruhu uživatelů.
  Ve vybavení stanice pro provoz PR mimo počítač a TCVR (radiostanice) potřebujeme interface - modem, TNC, který je dnes vyráběn i jako multifunkční. Multifunkční TNC umožňuje provoz více digi módy, nekdy i TV, vlastní Mailbox, atd. Nejjednodušší řešení pro provoz PR je speciální modem BAYCOM - je určen pouze pro provoz na VKV.
  V naší republice postupně vznikla a je provozována siť PR. Je napojena na PR sítě okolních států a tak zajišťuje průchodnost zpráv a kontaktů po celé Evropě a mezi kontinenty. Síť nódů PR umožňuje praktickou dostupnost ze všech lokalit naší republiky. Nutno brát v úvahu, že síť je stále ve výstavbě a její počátek se datuje do roku 1990, kdy byl PR provoz povolen. Jedná se o poměrně náročné vybavení stanic technikou. Její provozování a udržování je nákladné. Vše potřebné s provozem nódů si radioamatéři zajišťují sami, ve svém volném čase, který k tomu účelu obětují. Další rozvoj, spolehlivost a dostupnost PR sítě je odvislá právě od dobrovolné práce nadšených jednotlivců a kolektivů. Finanční krytí částečně zajišťují sponzoři, kterých je vždy nedostatek. Poměrně velkým finančním příspěvkem na výstavbu sítě PR přispívá ČRK.

 

Druhy spojení

 SPOJENÍ ODRAZEM OD POLÁRNÍ ZÁŘE:

  Polární záře je světélkující atmosférický úkaz, odehrávající se ve výškách 100 až 1000km nad zemským povrchem. Používaný výraz pro označení tohoto jevu "AURORA" pochází z vědeckého názvu AURORA BREALIS. Při tomto jevu dochází k ionizování vrchních vrstev atmosféry způsobené průletem nabitých částic sluneční energie.Tyto částice jsou vyvrhovány ze slunce do kosmického prostoru jako plazma při probíhajících slunečních erupcích. Pokud tyto částice zasáhnou zeměkouli, jsou směrovány podle silokřivek magnetického pole k magnetickému pólu. Tato ionizovaná vrstva odráží VKV a umožňuje vzájemná spojení. Antény směřujeme samozřejmě k výskytu polární záře, tj. na sever. Odražené signály mají zvláštní charakter, jsou syčivé a bručivé. Protože nejde o závadu zařízení - špatný tón, ustálilo se pravidlo, že report obsahuje místo ohodnocení tónu T číslem pouze písmeno A (např. 59A). Tím je vlastně také dáno, že spojení proběhlo odrazem od polární záře. Tempo provozu upravíte podle slyšitelnosti a čitelnosti značek. Pracujte krátce, stručně, tyto podmínky nejsou každý den a zájemců je hodně. Ohleduplností a taktem umožníte i dalším zájemcům práci s tímto druhem provozu. Tempo zvolte tak asi 80zn./min. Dosahované vzdálenosti se pohybují okolo 1000 -1500km. Velikost vysílacího výkonu ovlivňuje mohutnost polární záře, množství stanic na pásmu a tím možnosti vzájemného rušení, operátorské zkušenosti, vybavení stanice. QRP stanice nemají velkou šanci na úspěch. Spojení se navazují v pásmu 144 až 144,150 MHz pouze telegraficky. SSB spojení se dají rovněž uskutečnit, ale charakter odraženého signálu činí SSB signál obtížně čitelný až nečitelný. Nejpravděpodobnější výskyt AURORY je v jarních a podzimních měsících a v době maxima sluneční periody. Upozornění na možnost výskytu AURORY nebo na právě probíhající záři vysílá stanice DK0WCY na kmitočtu 10,144MHz nepřetržitě, v otevřené řeči "WARNINGAURORA".

 

SPOJENÍ PŘES KOSMICKÉ SATELITY:

  Provoz přes kosmické satelity (umělé družice Země) je poměrně nový způsob navazování spojení. Jak již název napovídá, uskutečňuje se prostřednictvím převaděčů umístěných na družici. Kosmický věk vstoupil do dějin datem 4.10.1957, kdy byla vyslána na oběžnou dráhu první umělá družice Země "SPUTNIK". Jeho vysílač (maják) pracoval na kmitočtu 20,005 MHz . O čtyři roky později 12.12.1961 byla vynesena na oběžnou dráhu první radioamatérská družice "OSCAR". Název je odvozen od "ORBITING SATELLITE CARRYING AMATEUR RADIO" a vžil se jako označení radioamatérských družic všeobecně. Na palubě této družice byl v provozu majákový vysílač v pásmu 145 MHz a vysílal telegrafní skupinu "HI HI". Na první praktické spojení přes družici jsme čekali až do roku 1965. Na oběžnou dráhu byla vynesena družice "OSCAR 3", na jejíž palubě byl instalován první převaděč pro radioamatérské účely, pracující v pásmu 145MHz. Za poměrně krátkou dobu životnosti (15dnů) bylo přes převaděč navázáno 176 spojení.
  Sluší  se  připomenout,  že  prvním  krokům  do  kosmu  předcházely  pokusy  se  stratosferickými  balóny,  které  dopravovaly  převaděče  do  výše  20 - 30 km.
  Družice se pohybují kolem Země obvykle po dráze eliptické až kruhové. Ze své výšky družice "ozařuje" jistou kruhovou část zeměkoule. Z toho vyplývá, že komunikace přes družici je možná právě stanicím ležícím v tomto dosahu družice. Velikost takto ozářené plochy závisí na výšce dráhy družice. Nízká od 200-1000km, vysoká kolem 10 000km a pak geostacionární, ta je ve výšce 35 786km a družice zdánlivě "visí" na stejném místě. Komunikační možnosti se tak pohybují od 2 000 až do 12 000km. Jisté problémy při komunikaci způsobuje Dopplerův posun kmitočtu. Přibližuje-li se k vám zdroj, který vyzařuje VF energii, vnímáte jeho kmitočet jako vyšší, vzdaluje-li se od vás, pak vnímáte jeho kmitočet jako nižší, než ve skutečnosti kmitočet vyzářený je. Že je tento jev velmi nepříjemný, hlavně při provozi SSB, si můžete snadno domyslet.
  K vybavení pozemní stanice postačí běžný vysílač o výkonu kolem 100W s možností regulování podle okamžitých podmínek. Přijímač citlivý, selektivní, jemné ladění a cejchovaná stupnice. K vážnější práci musí anténní systémy umožňovat rotaci nejen v azimutu, ale i v elevaci. Pro první pokusy vystačíte s vertikální anténou a 100W. Převaděče pracují v pásmech 145 a 430MHz. Navazují se klasická spojení - CW, FONE a digitální komunikace.
  Převaděče umístěné na satelitu pracují zásadně s převodem z jenoho pásmado druhého. Frekvence, na které vysíláte, se jmenuje "UPLINK", kdežto satelit vysílá k Zemi linkou zvanou "DOWNLINK". Pro downlink se volí kmitočet nižší, pro vzestupnou trasu vyšší. Je to tak voleno z důvodů energetických. Čím je pracovní kmitočet vyšší, tím jsou větší ztráty. A cesta dolů je limitována výkonem vysílače na družici. Tento druh provozu rozšíří vaše znalosti o kosmickou mechaniku. Provoz družicové stanice je limitován životností a poruchovostí převaděče a vůbec životností celé družice. Zřízení kosmického převaděče je nákladnou záležitostí. Vývoj převaděče je zdlouhavý, mnohdy se nepodaří zajistit vhodný nosič do kosmu,který je schopný vynést družici jako přívažek k hlavnímu nákladu. Přes tyto problémy je prakticky neustále alespoň jeden převaděč v provozu. Občas bývá vypuštěn převaděč pracující v pásmech KV v modu K.

 

SPOJENÍ ODRAZEM OD METEORITÚ:

  Částečky kosmického prachu různých rozměrů a kometárního původu vnikají velkou rychlostí do zemské atmosféry. Vlivem velkého ohřátí většina shoří. Zanechávají za sebou pás ionizované atmosféry, od které se mohou odrážet radiové vlny. Tento pás je poměrně nestabilní, dochází k difúzi iontů, rozpínání v poměrně řídkém okolním vzduchu, a tak i možnost odrazu je malá (řádově sekundy). Doba odrazu je hlavním tématem rozboru hodnocení úspěšnosti spojení tímto druhem provozu.
  METEOR SCATTER QSO - navázání spojení za pomoci "rozptylu na ionizovaných stopách meteoritů" patří k zvláštním druhům šíření, kterými se nepracuje každý den. Zvláštní charakter takových spojení, skutečnost, že odrazy jsou velmi krátké, vyžaduje zavedení nutných procedůr při navazování spojení. Jistá periodičnost výskytu meteoritů, při pečlivé prípravě na spojení, a dodržení zásad navazování takových spojení, skýtá naději na úspech. Spojení se navazijí převážně v pásmu 144 MHz, méně v pásmu 432 MHz.
  K úspěšnosti zvládnutí pokusů není zapotřebí vlastnit špičkové zařízení. Výkon vysílače kolem 100W, dobrý přijímač. Stabilita kmitočtu a možnost co nejpřesnějšího odečítání kmitočtu není žádným přehnaným požadavkem. Anténní systém vyhoví typu F9FT, PA0MS apod. Ve vybavení stanice je nutné mít zapojený vícerychlostní magnetofon a spolehlivý aut. klíč. S přepínatelnou (skokem) rychlostí dávání.
  Vlastní spojení se navazuje obvykle po předchozí domluvě. Samozřejmě, že je nutno dohodnout pro spojení podstatné údaje: volací značky, lokátor, datum a čas (UTC), pracovní kmitočet, druh provozu (CW nebo SSB), při CW i rychlost přenisu, pořadí (kdo zahájí vysílání), délku intervalů. Hamspirit velí na domluvené spojení se dostavit včas. Délka skedu bývá obvykle 1 až 3 hodiny. Je možné také navazovat samozřejmě spojení předem nedohodnutá (RANDOM CONTACT). K tomu jsou preferovány následující kmitočty:

144,100-144,110MHz CW, relace 5 min
144,145-144,150MHz CW, relace 1min
144,200-144,210MHz SSB, relace 1 min
144,400-144,410MHz SSB, relace 1 min

K úspěšnosti navázání spojení je potřeba naučit se dodržovat procedury obvyklé při tomto druhu spojení.

Report se skládá ze dvou čísel které značí:

1.číslo délka odrazu (BURST) v tomto rozsahu:

2 burst do 5sec.
3 burst od 5-20sec.
4 burst od 20sec-120sec.
5 burst delší jak 2min.

2.číslo značí sílu signálů

6 síla S1-S3
7 síla S4-S5
8 síla S6-S7
9 síla S8 a více

 

  K dosažení úspěchu je potřeba se obrnit dávkou trpělivosti, rozvahy, a víry v konečný úspěch. Cílevědomý postup při navazování kontaktu, dodržení dohodnutých postupů, spolehlivě pracující zařízení, víra ve vlastní um, umění prohrávat a nakonec zásady hamspiritu jsou potřebné k dosažení cíle. Jako při každém jiném sportovním výkonu.

 

SPOJENÍ ODRAZEM OD POVRCHU MĚSÍCE -EME:

  Měsíc má průměr 3 476km, což je asi 1/4 průměru Země. Střední vzdálenost od Země činí 384 000km. Trasa signálu je asi 760 000km a z toho vyplývá, že odražený signál urazí tuto trasu za 2,6s. Na signál však působí negativně vlivy jako je např. galaktický šum, absorpce v zemské atmosféře, dopplerův jev, únik při příjmu vlivem librace Měsíce (mění se odrazná plocha na Měsíci v důsledku kývavého pohybu měsíce a nerovností jeho povrchu), únik při průchodu vln ionosferickými vrstvami a nakonec i konstrukční vlivy celého komplexu radiozařízení.
  Praktické spojení se realizuje v pásmu 144,430 a 1250MHz. Nejvhodnější se jeví pásmo 430MHz. Jednak je zde nejmenší kosmický šum a konstrukčně se dá "rozumě" realizovat celé zařízení. Nejdůležitější část celého zařízení je anténní systém. Ten představuje pro 144MHz 4-8 x F9FT apod., prp 430MHz alespoň systém složený ze 160prvků, (horizontální polarizace) nebo parabolu o průměru 5,5m. Dále s možností směrování s přesností lépší než 2° a zajištění sledování dráhy Měsíce. Do takovéhoto systému je třeba dodat alespoň 500W vf energie. Na přijímací straně je třeba mít lepší RX s šumovým číslem pod 2dB a šířkou pásma 100Hz pro CW provoz a dobré uši.
  Perioda pro navazování spojení je závislá na perigeu a a apogeu Měsíce. Kmitočty vyhrazené v pásmu dvou metrů 144,000 - 144,150MHz, v pásmu 70cm je to 432,000-432,100MHz. V dalších pásmech pak 1296,000-1296,100MHz a 2320,000-2320,100MHz. Jak je vidno z kmitočtového rozdělení, pracuje se CW A1. Procedura navazování spojení se podobá spojení odrazem od meteorických stop.

 DIREKTNÍ PROVOZ FM:

Pro práci s modulací F3 FM jsou určeny tyto kmitočty v pásmu 2m:

145,200MHz 145,400
145,225 145,425
145,250 145,450
145,275 145,475
145,300-místní dig.provoz 145,500-volací FM
145,325 145,525
145,350 145,550-mobil. volací
145,375 145,575

Provoz FM má velké výhody proti fone provozu amplitudovou modulací (AM). Pro tento druh provozu se používá vertikální polarizace antén. Provoz na jednom kmitočtu (příjem i vysílání) se také nazývá simplexní provoz (simplex).

 

PŘEVAĎEČOVÝ PROVOZ:

  Převaděče jsou vybudovány radioamatéry pro radioamatéry. Znamenají kvalitativní a kvantitavní skok kupředu v provozu na VKV. Provozují se řadu roků a mají své místo v radioamatérském prostředí. Dnes je skoro běžné navázat svoje první spojení na převaděči VKV. A to nejen u nás. Hamspirit nám velí být vůči sobě ohleduplní a taktní.
  Důležitou funkci zajišťující síť převaděčů je možnost využití pro ťísňové volání. I tuto alternativu je nutné mít neustále na zřeteli a brát na ni ohled při vlastním provozu. Převaděče pracují druhem provozu F3 (FM). Umisťují se na vhodných kopcích a umožňují překonat překážky v šíření VKV. K provozu stačí používat malé výkony (řádově W a méně). Značně pomohly k rozvoji mobilního provozu. V naší republice je vybudována základní síť převaděčů v pásmu 144 a 430MHz. Zvláštní převaděče využívají digitální druhy provozu a nazývají se NÓDY.
  Konstrukčně je převaděč (repeater) přijímač a vysílač, naladěný na předem stanovený kmitočet. Odstup kmitočtů příjem/vysílání je 600kHz na 2m a 7,6MHz na 70cm. Výkon převaděče je asi 15W pro základní síť a 10W pro doplňkové a 2W pro místní převaděče. Polarizace je vertikální. Přijímač převaděče je trvale v provozu. Převaděč se spouští tónem 1750Hz, do 10s po startu se převaděč představí volací značkou. Dále je převaděč zaklíčován nosnou vlnou korespondujících stanic. Je-li převaděč několik desítek sec. bez signálu, ovládací jednotka vypne vysílací část.
  Provoz přes převaděče bývá velmi čilý. Často se stává, že převaděč je obsazen korespondujícími stanicemi. Uvědom me si, že jsou i další zájemci o spojení. Proto je žádoucí dělat krátké relace. Představíte se krátce volací značkou a hovořte raději pomalu a zřetelně. Přes převaděč se volá výzva jen vyjíměčně. Např., chceme-li pracovat se stanicí z některého města apod.

 

Rozsahy pro Scan:VHF pásmo:

118-136MHz AM ... letecká služba

144-146MHz FM ... radioamatéři

146-174MHz FM ... profislužby (Hasiči,MP policie,záchranka a td.)

 

Rozsahy pro Scan:UHF pásmo:

430-440MHz FM,SSB,USB ... radioamatéři

440-470MHz FM ... profislužby (energetici,taxiky,trunk převaděče)

470-860MHz WFM ...například TV- ČT1,ČT2,NOVA,PRIMA

 

 

Pro poslech profesionalních služeb musíte mit podle zákona písemný souhlas provozovatele radiové sitě. Předávání odposlechnutých informací druhé osobě je zakazáno.

 Lze předat informaci pouze v případě nouzového volání!!!

 

O nás

Občanské sdružení

 

OSH Hraničáři

 

 

Zaregistrováno u MV ČR dne : 28.4.2011

IČO: 22891579

adresa: Praha 7 Holešovice, Jankovcova 1405/32


 

Odběr novinek

Rychle a jednoduše se zadáním Vašeho emailu můžete zde přihlásit k odběru Novinek webu OSH-hraničáři.

Vaše data budou v bezpečí. Nemáme rádi spam.

Návštěvy

Dnes190
Včera288
Týden1821
Měsíc4720
Celkem 148204

3
Návštěvník/ů právě online.

20. srpen 2017

Podobné na FB

Premium Joomla Templates