Co je to státní hranice a něco navíc

Státní hranice - MYŠLENÁ ČÁRA NA ZEMI, POD I NAD NÍ, KTERÁ OHRANIČUJE STÁTNÍ ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY,

přičemž tato myšlená čára na zemi je zanesena již nemyšleně do příslušné dokumentace, která je součástí ujednání smluvních států (např. České republiky a Německa).

 

PRÁVNÍ DEFINICE (zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích) - státní hranice oddělují výsostné území ČR od území sousedních států jak na zemském povrchu, tak svislým směrem ve vzdušném prostoru i pod zemským povrchem, v nadzemních a podzemních stavbách a zařízeních.

 

Druhy státních hranic

Klasifikace státních hranic je velmi rozmanitá.

1) PODLE URČENÍ, ZDA SE PRŮBĚH STÁTNÍ HRANICE OPÍRÁ O URČITÝ PŘÍRODNÍ ZÁKLAD (TJ. PŘÍRODNÍ ÚTVAR), NEBO ZDA BYL PLNĚ TVOŘEN ČLOVĚKEM (UMĚLE VNESEN DO PŘÍRODY VYZNAČENÍM)

a) orografická (přírodní/přirozená) hranice - hranice je vedena po přírodním útvaru, který je jedinečný svojí jednoznačností a průběhu státní hranice se tak nabízí - hranice vedená řekou, přirozenou cestou, příkopem, okrajem lesa apod.

b) geometrická (umělá) hranice - je vyměřena člověkem v přímých liniích od jednoho bodu ke druhému bez použití přírodních útvarů, používá se tam, kde není možné se přírodního útvaru držet - prakticky v rovné krajině, v obci, uměle vytvořené cesty v lese nebo byla tak stanovena nehledě na existenci přírodních útvarů

c) kombinovaná (kombinace předchozích) - např. státní hranice prochází řekou, ale v úseku jsou významné instituty (památník, trojmezní bod) nebo přírodní scenérie (vrchol hory, skála) a průběh hranice odbíhá k nim a posléze se vrací do řeky

 

2) STÁTNÍ HRANICE NEPOHYBLIVÉ (PEVNÉ) A POHYBLIVÉ

Pevné státní hranice probíhají po zemském povrchu. Prakticky jde o hraniční mezníky a myšlené čáry mezi nimi. Dále se jedná o středové linie hraničních cest a příkopů. Specifické jsou vodní toky, kde státní hranice probíhají zpravidla jeho středem. Státní hranice zde mohou probíhat jako hranice pevné nebo pohyblivé. Konkrétní charakter státní hranice je zakotven v mezinárodní smlouvě mezi zúčastněnými státy. Ptáte se proč je tato specifikace o vodních toků zapotřebí? Pevné státní hranice na vodních tocích nemění svoji polohu ani v případě, kdy z různých důvodů dojde ke změně vodního toku a jeho koryta. Prakticky se tak státní hranice odchýlí od pozměněného středu vodního toku. Oproti tomu pohyblivé státní hranice se na vodních tocích sledují střednicí vodního toku popř. na splavných řekách střednicí plavebního koryta včetně přirozených pozvolných změn toku. Tento princip byl přijat v minulosti proto, aby oběma státům, ležícím na březích vodního toku, byl umožněn přístup k vodě. Je třeba ale dodat, že změny vodního toku musejí být přirozené (tj. bez zásahu člověka) a nesmí k nim dojít náhle (např. v důsledku povodně).

 

3) ČLENĚNÍ STÁTNÍCH HRANIC Z TURISTICKÉHO HLEDISKA

a) hranice, která probíhá zastavěnou oblastí (Český Těšín a Polský Těšín) a nezastavěnou oblastí,

b) hranice, která probíhá v nížinách a v horách (Šumava, Rychlebské hory),

c) hranice, která probíhá pozemní komunikací, železnicí či jinou hojně veřejnosti využívanou konstrukcí anebo je vedena prostředím, které není pravidelně využíváno veřejností nebo není využíváno vůbec (těžko přístupné cesty, lesní potoky, příkopy),

d) hranice, při které je současně vedena turistická značka či cyklostezka anebo je bez turistického potenciálu,

e) hranice, která je vedena přímo v zakázaném prostoru (nebo okolo něj) či se jedná o pásmo bez jakéhokoliv omezení.

 

Vyznačování a dokumentování hranic

S vyznačováním a dokumentováním státních hranic jsou spjaty náročné a odborné práce. Samotné dokumentování a vyznačování probíhá ve dvou fázích. Prvním krokem je tzv. delimitace. Nové státní hranice jsou určeny v konkrétních místech. Toto určení je písemně popsáno a k popisu je připojen detailní mapový nákres. Tyto dokumenty nejsou součástí hraniního dokumentárního díla, tudíž nejsou závazné a lze v nich provádět dodatečné úpravy. Pro delimitační fázi následuje demarkace. Demarkace představuje již přesné vytyčení státní hranice v terénu hraničními znaky. Součástí demarkace je vyhotovení hraničního dokumentárního díla.

 

1) DOKUMENTOVÁNÍ STÁTNÍCH HRANIC U STOLU (HRANIČNÍ DOKUMENTÁRNÍ DÍLO)

Hraniční dokumentární dílo je mozkem dokumentace státních hranic. je to velmi obsáhlé a podrobné odborně-technické dílo. Skládá ze většinou z úvodních poznámek a pak z kvant nárysů a mapek a vysvětlivek k nim. Na webu je dostupná pouze hraniční dokumentace ČR a Německa.

 

2) VYTYČOVÁNÍ STÁTNÍCH HRANIC V TERÉNU

Vyznačování státních hranic (a údržba hraničního značení) je prováděno odborníky z oboru zeměměřictví a geodézie v úzké spolupráci s odborníky z oboru práva. Náročnost prací nepochybně souvisí s konkrétní lokalitou. Jestliže prochází hranice velmi těžko prostupným terénem, budou práce nepochybně náročnější. Základem pro vyznačení nových státních hranic jsou trigonometrické sítě zúčastněných států, které jsou tvořeny body s přesně určenými souřadnicemi. Koho tato problematika zajímá podrobněji, tak ho odkazuji na nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání. V souvislosti s problematikou vyznačování státních hranic je v souladu s § 1 písm. c) nařízení používán tzv. souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). K trigonometrické síti jsou připojeny tzv. polygonové pořady tvořené polygonovými body. Vztah mezi hraničním znakem a polygonovými body může být dvojí. Hraniční znak může být totožný s polygonovým bodem – pak je polygonový bod zároveň hraničním znakem. Druhou možností je případ, kdy hraniční znak s polygonovým bodem totožný není – v důsledku toho byla v těsné blízkosti hraniční čáry vytvořena soustava polygonových pořadů. Od těchto polygonových pořadů, které jsou součástí trigonometrické sítě, se pak přesně polohuje čára státní hranice s hraničními znaky – tj. mezi polygonovými pořady a hraniční čárou může být vzdálenost např. 1 metr.

 

Státní hranice se v terénu vyznačují hraničními znaky. Hraniční znak je tvořen povrchovou stabilizací (tj. hraniční kámen na povrchu), ale také zpravidla podzemní stabilizací. Podzemní stabilizace (kamenná nebo keramická hmota na níž je taktéž vytesán hraniční křížek) je centrickou součástí povrchové stabilizace. Oba hraniční křížky (na hraničním mezníku a v jeho podzemní části) jsou umístěny tak, že se (centricky) shodují. 

 

Hraniční znaky mají podobu hraničních kamenů různých tvarů. Nejčastějším tvarem je pravidelný kvádr. V terénu se však můžeme setkat i s jinými tělesy a různými délky kamenů. Některé jsou celé natřeny na bílo, některé mají vrcholovou část červenou. Dalšími hraničními kameny jsou ty historické nebo trojmezní či jinak významné (např. na vrcholcích hor). Zde už fantazie jejich autorů nezná mezí. Dalším typem hraničního znaku je ten, který je vytesán do skály nebo kamene. Poslední kategorií hraničních znaků budou ty, které bych označil za ostatní. Je na dohodě smluvních států, které hraniční znaky dále použijí. Může se jednat například o železné trubky, které se používají v zamokřených lokalitách.

Na závěr pár slov k očíslování hraničních znaků. Každý hraniční znak je zpravidla označen iniciály států jimiž státní hranice vede (C – Česko, D – Německo, Ö – Rakousko, S – Slovensko) a pořadovým číslem. Je-li hraniční znak osazen z jedné strany např. písmenem C, znamená to, že tato strana je přivrácená České republice. V případě nepřímého vyznačení, kdy se hraniční znak nachází na území jednoho státu, je doplněn jen jednou iniciálou, a to tohoto státu, dále pořadovým číslem. Státní hranice s každým sousedním státem jsou zvlášť rozděleny na hraniční úseky označované římskými čísly, které se dále dělí na subčásti, které jsou číslovány arabskými čísly. Rád bych konstatoval, že v číslování hraničních znaků je sice utříděný systém, ale je složitý. Pro naše potřeby postačí výše uvedené. Navíc, každé smluvní státy mají svůj systém číslování.

 

Na cestách po hraniční čáře jsem měl přání. Chtěl jsem narazit na mezník s mým datem narození (18/5) nebo alespoň ročníkem narození (19/84). Ale nenašel jsem. A když už jsem byl blízko, tak zřejmě začala nová subčást hraničního úseku nebo nový úsek samotný a číslování se vyvíjelo zase jinak. Snad trpělivost někdy přinese tížené ovoce.

 

 

Malý hraniční slovníček

 

 

Delimitace – určení nové státní hranice v místech, kudy dosud nevedla. Nový průběh státní hranice je slovně popsán a k tomu je připojen detailní mapový zákres. Je zřejmé, že v případě vymezení orografické hranice, která povede tokem řeky, není potřeba složitějších jednání na rozdíl od situace, kdy nová hranice povede zastavěným územím a bude se často lomit.

 

Demarkace – následuje po delimitaci, představuje přesné vytyčení státní hranice v terénu hraničními znaky. Je třeba poznamenat, že celou takovou činnosti řídí a monitoruje příslušná rozhraničovací komise složená ze zástupců států. Součástí demarkace je již vyhotovení podrobné dokumentace, kterou není nic jiného než hraniční dokumentární dílo. Např. u řeky nelze opomenout určení zda jde o pevnou nebo pohyblivou hranici.

 

Hraniční dokumentární dílo – soubor geodetických a popisných údajů o státních hranicích a jejím průběhu. Je třeba dodat, že takováto díla jsou velmi rozsáhlá. Obsahy díla jsou stanoveny mezinárodní smlouvou zúčastněných států.

 

Hraniční cesty – společné silnice, pěšiny a další zpevněné nebo nezpevněné cesty (např. hraniční stezky na hřebenech hor), kterými probíhají podélně státní hranice.

 

Hraniční vody – společné úseky vodních toků, kterými probíhají podélně státní hranice. Hraniční znaky bývají osazeny na každém z břehu státu.

 

Hraniční znak – měřická značka tvořená povrchovou stabilizací anebo povrchovou a zároveň podzemní stabilizací. V terénu jsou to hraniční kameny (mezníky) různých tvarů (pravidelný kvádr, komolý jehlan nebo jiné těleso, historické a trojmezní mezníky), dále znaky vytesané do kamene či skály. Součástí hraničního znaku je zpravidla křížek jímž prochází hraniční čára.

 

Lomový bod – jeden bod ze souvislé myšlené množiny, v němž čára státní hranice mění směr a jeho přesnou nemyšlenou polohu lze určit z hraničního dokumentárního díla.

 

Signálka – v době železné opony se jednalo o obslužné komunikace pro provoz tzv. signální stěny ve které byly umístěny signální dráty. Pokud byla signální stěna narušena člověkem, který chtěl nedovoleně překročit státní hranici, byl vyslán signál Pohraniční stráži. Mezi obslužné komunikace patřily zejména ty přístupové, spojovací, zásahové a překrývací. Mohlo se jednat i o tu, na které se nacházela signální stěna. Ne všechny byly asfaltovány, pak se jednalo o polní nebo lesní cesty. Dnes po obslužných cestách zbyly zpevněné i nezpevněné (i zarostlé) úseky, které se táhnou podél státní hranice v různých vzdálenostech od čáry státní hranice. Říkáme jim signálky. Signálky dávají příležitost (cyklo)turistům k poznání pohraničních oblastí. Signálkami mohou být i dnes již zarostlé průseky, které jsou tak bez užitku.

 

Trojmezí, trojstátí, trojzemí – styk hranic třech států (nebo jiných oblastí). Česká republika má 4 trojstykové body se státy, tj. Německo-Rakousko, Rakousko-Slovensko, Slovensko-Polsko a Polsko-Německo. Specifickým trojmezním bodem je styk našeho státu s německými spolkovými zeměmi (Bavorsko a Sasko). Další trojmezní styky mají již historický význam, označují dřívější rozhraničení zemí nebo panství (např. kámen Wappenstein u Božího daru nebo Třípanský kámen v Javořích horách).

 

Zařízení upozorňující na průběh státních hranic – jsou to oválné nebo obdélníkové tabule se kterými se běžně setkáváme zpravidla na hraničních přechodech (silničních i turistických). Česká republika ve srovnání se sousedními státy je výjimečná resp. jedinečná tím, že obdélníkové tabule s červeným nápisem „Pozor! Státní hranice“ rozmisťuje prakticky po celém území státní hranice. Okřídlený turista se s ní může setkat prakticky kdekoliv včetně těžkého a nepřístupného terénu.

 

Železná opona – označení pro neprostupnou hranici mezi západním a východním blokem Evropy v druhé polovině 20. století. Neprostupná hranice se nacházela mj. na západní hranici Německé demokratické republiky a na jihozápadní a z části jižní hranici Československa. Mnozí lidé z Československa v době komunistické éry toužili po lepším životě na západě, začali proto směřovat na západ. Železná opona byla reakcí na neustávající útěky lidí přes hranici.

 

Něco pro vás co jinde nenajdete...

 

Jelikož se teorií a praxí státních hranic a pohraniční turistikou aktivně zabývám, nabízím vám některé dokumenty, které jen tak nenajdete...

 

A) PŘÍRUČKA POHRANIČNÍ TURISTIKOU (autor Zdeněk Šmída) - v rozsáhlé a rozpracované publikaci se věnuji teorii, historii a praxi státní hranice a dále v ní zavádím tzv. pohraniční turistiku, prostřednictvím této turistiky nabízím zajímavé tipy na cestu

- ke stažení zde: http://www.ulozto.cz/xhLPQkv/prirucka-pohranicni-turistikou-zdenek-smida-pdf

 

B) HRANIČNÍ DOKUMENTÁRNÍ DÍLO ČESKO-NĚMECKÉ STÁTNÍ HRANICE

- ke stažení zde: http://www.ulozto.cz/xUo4Vef/hranicni-dokumentarni-dilo-cr-nem-pdf

 

C) PŘÍRUČKA POHRANIČNÍKA (2. VYDÁNÍ, 1982)

- ke stažení zde: http://www.ulozto.cz/x1g95co/prirucka-pohranicnika-pdf

- ještě existuje 1. vydání (vlastním, náhled zde: http://www.q3.cz/images/561.jpg

 

D) NÁHLED ODBORNÉ PUBLIKACE O STÁTNÍCH HRANICÍCH (autor Jaroslav Sovinský), kniha se dá na webu objednat

- náhled zde: http://www.q3.cz/images/820.jpg

 

O nás

Občanské sdružení

 

OSH Hraničáři

 

 

Zaregistrováno u MV ČR dne : 28.4.2011

IČO: 22891579

adresa: Praha 7 Holešovice, Jankovcova 1405/32


 

Odběr novinek

Rychle a jednoduše se zadáním Vašeho emailu můžete zde přihlásit k odběru Novinek webu OSH-hraničáři.

Vaše data budou v bezpečí. Nemáme rádi spam.

Návštěvy

Dnes269
Včera228
Týden497
Měsíc7295
Celkem 125087

7
Návštěvník/ů právě online.

23. květen 2017

Podobné na FB

Premium Joomla Templates