Finanční stráž

  Finanční stráž na našem území vznikla již v době habsburské monarchie. K vytvoření „finanční stráže“ (k. k. Finanzwache) došlo sloučením sboru pohraničních myslivců a sboru důchodkové stráže císařským rozhodnutím ze dne 22. prosince 1842 a následně dvorským dekretem z 21. dubna 1843.

fs

Nový československý stát si ponechal současný systém ochrany hranic, avšak na Slovensku a Podkarpatské Rusi musely být struktury vybudovány nově. V únoru 1919 došlo k vyhlášení samostatného československého celního území, a tak kromě bezpečnostní ochrany státní hranice bylo nutné zajistit i ochranu z celního hlediska. V březnu 1919 začaly vznikat první celní úřady a od poloviny roku 1919 byl zahájen provoz celnic na československo-rakouské hranici. Finanční stráž náležela k rezortu ministerstva financí.

 

V roce 1920 došlo k rozdělení sboru finanční stráže na dva nové útvary: vnitrozemskou důchodkovou kontrolu a pohraniční finanční stráž. Počet příslušníků na počátku 20. let podstatně rozšířili vracející se legionáři. Zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi tvořili vpřevážnou část sboru.

Pohraniční finanční stráž se dělila na úředníky a podúředníky. Uchazeči o službu byli přijímáni na zkoušku, po uplynutí jednoroční zkušební doby mohli být zařazeni do sboru.

Povolání finančního strážníka bylo ze všech ozbrojených sborů nejnáročnější. Pohraniční finanční stráž byla totiž nejvíce zanedbávána. V pohraničních oblastech museli financové čelit nepřátelství ze strany německého či maďarského obyvatelstva, které však nebylo srovnatelné se situací ve 30. letech. Byl zanedbáván výcvik, sloužilo se podle již neaktuálních rakouských předpisů, scházela vyhovující výzbroj. Platové podmínky byly s ostatními sbory také nesrovnatelné.

Vydáním celního zákona č. 114/1922 Sb. a vládního nařízení č. 202/1930 Sb. došlo k přesnému vymezení pravomocí stráže a výraznému zlepšení podmínek služby. Kromě specifikace práv a povinností příslušníků finanční stráže byly výrazným způsobem vylepšeny platové a organizační záležitosti.

Mezi úkoly finanční stráže patřilo: 1) střežení celní hranice dohlížení na přechod osob a zboží přes celní hranici, zabraňovat celním a jiným finančním trestným činům, vykonávání celních řízení u celních úřadů a konání služby u celních úřadů, 2) střežení státní hranice a dozírání na pohraniční osobní styk a oběh zboží, zabraňování přestupu hranic osobám, které se nemohou náležitě prokázat, 3) pomoc při provádění opatření k ochraně veřejné bezpečnosti, jen ale na výzvu příslušného úřadu a vmezích předpisů v tomto směru vydaných, 4) spolupůsobení při vojenské ochraně státních hranic dle zvláštních předpisů, 5) konání strážní, kontrolní a pátrací služby ve finančním, nebo jiném oboru státní služby uloženou jí nadřízenými úřady, 6) konání veškerých dalších úkolů , které jí byly uloženy platnými předpisy či nadřízenými úřady.

Sbor finanční stráže i nadále patřil pod ministerstvo financí. Tomu podléhala zemská finanční ředitelství. Zemská finanční ředitelství se starala především o služební a osobní záležitosti příslušníků finanční stráže. Jednotlivým finančním ředitelstvím byly podřízeny inspektoráty finanční stráže, kterým podléhalo několik oddělení finanční stráže a jednotlivé celní úřady. Sbor se skládal z úředníků, zřízenců a pomocných zřízenců.

Počátkem 30. let došlo k přezbrojení finanční stráže. Dosud používaná puška Mannlicher vz. 1895 byla zastaralá a již nevyhovující. Při diskuzích o přezbrojení padaly návrhy, aby finanční stráž byla vyzbrojena pouze pistolemi. To však ministerstvo financí odmítalo s poukazem jednak na vojenské důvody a jednak na skutečnost, že československá finanční stráž nesmí být vyzbrojena hůře než finanční stráže okolních států. Neúnosnou situaci ve výzbroji stráže si uvědomovalo i ministerstvo národní obrany a k přezbrojení doporučilo krátkou pušku (karabinu) ČZ vz. 33, kterou již používalo četnictvo. Tyto pušky se dostaly do výzbroje v roce 1935. V roce 1938 počet pušek však nestačil pro všechny nově přijaté finančníky, a tak muselo ministerstvo obrany vypomoci armádními puškami ČZ vz. 24. Kromě toho byla služební zbraní úředníků pistole ČZ vz. 27.

Příslušníci stráže vykonávali službu na hranici nepřetržitě, v každou roční dobu a za každého počasí. Samostatný výkon služby byl podmíněn přesnou znalostí průběhu státní hranice, vnitřní celní hranice a okolního terénu. Hraniční pochůzkovou službu konali finančníci v jedno, dvou nebo vícečlenných hlídkách. Hlavní zásadou bylo "nebýt viděn, ale vidět vše."

Se zhoršující se mezinárodní politickou situací ve 30. letech se měnila i služba financů. Místo celní ochrany se více přecházelo k ochraně státní hranice, začala se se prohlubovat spolupráce s vojenskou zpravodajskou službou a navyšovaly se stavy zaměstnanců. Situace finanční stráže byla dost nezáviděníhodná. Na nízké úrovni byla motorizace (úroveň motorizace byla v Československu velmi nízká v porovnání s ostatními vyspělými státy, ale u finanční stráže byla tato úroveň ještě nižší). Narozdíl od pohraničních složek sousedních států (s výjimkou zaostalého Rumunska), kde každé oddělení mělo automobil, nebo motocykl. Začali se cvičit služební psi, kteří byli v těžkých horských podmínkách neocenitelnými pomocníky a mnoha příslušníkům zachránili život.

V říjnu 1936 byla zřízena Stráž obrany státu a finanční stráž byla po četnictvu její druhou nejpočetnější složkou. V září 1938 to bylo 6414 můžů z celkového počtu asi 8000 finančníků.

V září 1938 byla situace nejhorší. Zástupci československé státní moci neměli v odlehlejších koutech Československa nadějné vyhlídky. Ve skutečnosti suverenita Československa začínala za postavením armády (za linií opevnění). Směrem k hranicím od této hráze začínala země nikoho, kde téměř každý den podnikaly jednotky tzv. freikorpsu přepady státních budov, hlídek SOS, ale i přepady celých družstev Stráže obrany státu. Mnoho příslušníků bylo zajato a odvlečeno do Německa. Zákeřné útoky si také vyžádaly mnoho životů "sosáků". Nepokoje byly také časté na maďarsko-slovenské hranici. Přepady českých strážců hranic prováděly jednotky, které byly palbou podporovány z maďarského území armádou.

Po přijetí Mnichovské dohody museli příslušníci finanční stráže ustoupit z pohraničí. V období tzv. druhé republiky vykonávali financové službu na "nových" vnucených hranicích. Po definitivním zničení demokratického Československa 15. března 1939 sloužili finančníci jen na protektorátní hranici. Slovenský štát si zřídil vlastní finanční stráž, přičemž příslušníci české národnosti museli odejít. 1. října 1940 došlo ke zrušení protektorátní finanční stráže a hranice byla střežena pouze německými ozbrojenými složkami.

Během okupace nacisté pátrali po všech, kteří se jim v roce 1938 stavěli do cesty. Mstili se všem vojákům, četníkům, finančníkům a policistům, kteří hrdě bránili svou vlast. Mnoho z nich skončilo v německých veznicích a koncentračních táborech. Někteří příslušníci se s okupací vlasti nesmířili, bojovali za její svobodu a mnohdy položili život.

ČEST JEJICH PAMÁTCE!

 

Přísaha příslušníka finanční stráže

 

"Přísahám a slibuji na svou čest a svědomí, že Československé republice budu vždy věren a její vlády poslušen, že budu veškery zákony zachovávati, všechny své úřední povinnosti podle platných zákonů a nařízení vykonávati pilně, svědomitě a nestranně, úředního tajemství neprozradím, příkazů svých představených budu poslušen a ve všem svém jednání jen prospěchu státu a zájmu služby budu dbáti."

 

 

 

Výňatek z vládního nařízení č. 201/1923 Sb.

ze dne 18. října 1923

kterým se upravují služební poměry pohraniční finanční stráže

(uvedeny pouze některé paragrafy)

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle §§ 1 a 8 zákona ze dne 12. prosince 1919, č. 28 Sb. z. a n. a 1920, o reorganisaci finanční stráže:

 

§ 1.

Pohraniční finanční stráž jest ozbrojený a předepsaným stejnokrojem (vládní nařízení ze dne 7. září 1920, č. 530 Sb. z. a n., o stejnokroji pro pohraniční finanční stráž) opatřený sbor, jehož kázeň je přizpůsobena kázni vojenské.

 

§ 2.

K působnosti pohraniční finanční stráže náleží:

1. Střežiti celní hranice, pohraniční okres a dopravu zboží v pohraničním pásmu ve smyslu celního a monopolního řádu, dodatků k němu a příslušných předpisů a bdíti nad tím, aby zachovávány byly celní předpisy, zejména o překročování celní čáry. 

2. Výkonem strážní služby jednak zabraňovati podloudnictví a důchodkovým přestupkům, jednak odkrývati podloudnictví a důchodkové přestupky spáchané při dovozu, průvozu a vývozu zboží přes hranice a při jednáních s tím souvisejících, konati za tím účelem domovní prohlídky dle předpisů celního a monopolního řádu a jiných důchodkových předpisů a spolupůsobiti při trestním řízení důchodkovém. 

3. Napomáhati celním úřadům při jich úředních výkonech a dle potřeby zastupovati celní úředníky; dále za účelem řádného provádění pohraniční služby a dohledu na dopravu zboží nahlížeti do celních zápisů a dokladů. 

4. Zabraňovati vstup do území republiky a výstup z tohoto území osobám, které se nemohou náležitě prokázati, zejména vojenským sběhům. 

5. Pomáhati v případech předpisy stanovených na výzvu příslušného úřadu při provádění opatření k ochraně veřejné bezpečnosti. 

6. Spolupůsobiti dle zvláštních předpisů při vojenské ochraně hranic. 

7. Konati veškeré úkony představenými úřady jí zvlášť uložené.

 

§ 3.

(1) Sbor pohraniční finanční stráže skládá se z úředníků a nepragmatikálních podúředníků. Úředníci náležejí do skupiny E dle § 52 služební pragmatiky, podúředníci jsou co do služebních požitků postaveni na roveň podúředníkům pragmatikálním.

(2) Služební poměry úřednictva řídí se dle služební pragmatiky, tohoto nařízení a služebního předpisu; služební poměry podúřednictva dle tohoto nařízení a služebního předpisu.

 

§ 4.

Ku přijetí k pohraniční finanční stráži vyžaduje se mimo všeobecné podmínky, předepsané pro státní službu, průkaz o tom, že žadatel vychodil s úspěchem tuzemskou trojtřídní školu měšťanskou, nebo že má vzdělání, které lze pokládati za rovnocenné, že jest tělesně pro službu úplně způsobilý, nejméně 20 let stár a svobodného stavu. Ministerstvo financí může povoliti úchylky od těchto předpisů co do školního vzdělání, stáří a stavu platných.

 

§ 5.

Podmínkou pro jmenování úředníkem pohraniční finanční stráže jest úspěšné vykonání odborné zkoušky. Rozsah, způsob a ostatní podmínky zkoušky stanoví dle potřeb služebních ministerstvo financí.

 

§ 6.

Úřední tituly příslušníků pohraniční finanční stráže dle jich pořadí jsou tyto:

 

1. Podúředníci: 

a) dozorce pohraniční finanční stráže, 

b) naddozorce pohraniční finanční stráže, 

c) respicient pohraniční finanční stráže, 

d) vrchní respicient pohraniční finanční stráže.

 

 

2. Úředníci:

a) kontrolor pohraniční finanční stráže v X. hodnostní třídě, 

b) inspektor pohraniční finanční stráže v IX. hodnostní třídě, 

c) vrchní inspektor pohraniční finanční stráže v VIII. hodnostní třídě,

 

§ 7.

I.

(1) Přijetí k pohraniční finanční stráži děje se zpravidla na zkoušku, a to jmenováním dozorcem pohraniční finanční stráže. Během zkušební doby může dozorce kdykoliv bez udání důvodů býti služby zproštěn finančním úřadem II. stolice.

 

(2) Po uplynutí jednoroční doby budou dozorci, vykazují-li uspokojivou službu a tělesnou způsobilost, trvale ustanoveni a současně jmenováni naddozorci s účinností od počátku druhého služebního roku. Doba na zkoušku započte se naddozorcům do dalšího postupu.

 

(3) Dozorci obdrží požitky nejnižšího platového stupně pro podúředníky, pokud jim z důvodu předcházející započitatelné služby nebudou přiznány požitky vyšší.

 

(4) Po celkem 8leté skutečné službě u pohraniční finanční stráže a při nejméně dobré kvalifikaci budou naddozorci jmenováni respicienty a tito za předpokladu stejné kvalifikace po další 12leté skutečné službě u pohraniční finanční stráže vrchními respicienty.

 

(5) Finanční úřad II. stolice může trvale ustanovené podúředníky, ve službě velmi zasloužilé jmenovati po kratší nežli svrchu uvedené skutečné službě, a to respicienty po nejméně 6leté a vrchními respicienty po nejméně 12leté službě.

 

(6) Dosavadní vrchní strážmistři pohraniční finanční stráže, kteří vykazují kratší než osmiletou skutečnou službu u pohraniční finanční stráže, budou jmenování respicienty pohraniční finanční stráže.

 

II.

 (7) Úředníci jsou pravidelně jmenováni z podúředníků pohraniční finanční stráže. Úchylky od toho může výjimečně povoliti ministerstvo financí.

 

(8) Nárok na převzetí do stavu úřednictva mají podúředníci, kteří vykazují nejméně 12-letou skutečnou služební dobu u pohraniční finanční stráže, kteří vykonati s úspěchem odbornou zkoušku (§ 5) a jsou dle své služební kvalifikace schopni úspěšně zastávati místo úředníka pohraniční finanční stráže. Ve výjimečných, zvláštního zřetele hodných případech může ministerstvo financí povoliti zkrácení služební doby předepsané pro jmenování úředníkem.

 

(9) Převzetí podúředníka do stavu úřednického děje se jmenováním do nejnižší, t. j. X. hodnostní třídy. Zařadění do vyšších požitků než 1. stupně této hodnostní třídy provede se na poprvé dle dosavadního služného podúřednického. Doba ztrávená v platovém stupni podúřednickém, na základě kterého nastane přeřadění, započte se do postupu v úřednickém schematu. Nekryje-li se služné podúřednické s tím kterým platovým stupněm úřednického schematu, nastupuje zařadění do stupně nejblíže vyššího, při čemž však započtení služby ztrávené v posledním stupni podúřednického služného v každém případě odpadá. Byl-li podúředník na základě těchto ustanovení zařaděn do vyššího platového stupně některé hodnostní třídy, započte se mu doba potřebná dle čl. I, § 2, zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., k dosažení toho stupně do dalšího časového postupu. Zásadně nesmí jmenovaný utrpěti újmy na svých posavadních požitcích. Případné rozdíly platové poukáží se až do jich vyrovnání dalším postupem v úřednickém schematu jako doplňovací přídavek.

 

(10) Kdo nesplní všech shora vytčených podmínek, nemůže býti jmenován úředníkem, postupuje však dále v platových stupních podúřednického schematu.

 

§ 8.

(1) Aktivním příslušníkům pohraniční finanční stráže přísluší kromě osobních požitků stanovených dle předpisů, platných pro státní úředníky, případně podúředníky, tyto další zvláštní přídavky: 

1.

Vrchním respicientům, kteří ztrávili již 3 léta v 13. stupni služného podúřednického, může býti při úspěšném konání služby povolen do pensijní základny jako služné započitatelný přídavek 300 Kč a po dalších třech létech další přídavek ročních 300 Kč.

 

2.

A. Úředníci i podúředníci pohraniční finanční stráže obdrží za hraniční službu do pensijní základny jako služné započitatelný hraniční přídavek, a to:

 

v 1. až 4. roce hraniční služby 300 Kč,

v 5. až 7. roce hraniční služby 480 Kč,

v 8. až 10. roce hraniční služby 660 Kč,

v 11. až 13. roce hraniční služby 900 Kč,

v 14. až 16. roce hraniční služby 1.140 Kč,

v 17. až 19. roce hraniční služby 1.380 Kč,

v 20. až 22. roce hraniční služby 1.620 Kč,

v 23. až 25. roce hraniční služby 1.860 Kč,

od 26. roku hraniční služby 2.100 Kč ročně.

 

Hraniční službou jest rozuměti veškeré služební úkony pohraniční finanční stráže v pohraničním pásmu, vyjímajíc službu v podnicích stálému důchodkovému dozoru podrobených.

Úředníci i podúředníci, kteří jsou v době, kdy nabude toto nařízení účinnosti, v aktivní službě, obdrží hraniční přídavek ve výši, odpovídající skutečné době v hraniční službě ztrávené, a postupují dále ve stupnicích tohoto přídavku.

Pro vyměření hraničního přídavku počítá se za jeden rok hraniční služby buď nepřerušená doba jednoho celého kalendářního roku, neb při přerušení této služby během kalendářního roku doba 365 dnů. Doba nemoci, neb normální dovolené se za přerušení hraniční služby nepovažuje.

 

B. Úředníkům pohraniční finanční stráže, kteří nevyšli z řad podúředníků pohraniční finanční stráže, po případě z řad zřízenců bývalé finanční stráže, náleží za službu, pod bodem 2 A tohoto paragrafu uvedenou, zvláštní úřednický přídavek, jehož výše činí ročně u úředníků s ročním platem

 

od 6.480 Kč až do 7.536 Kč / 900 Kč,

od 8.052 Kč až do 9.636 Kč / 1.200 Kč,

od 10.152 Kč až do 11.904 Kč / 1.500 Kč,

od 12.780 Kč výše / 1.800 Kč.

 

Zvláštní hraniční přídavek úřednický stane se přídavkem trvalým a do pensijní základny stejně jako služné započitatelným, pakliže úředník ztrávil v platech, k nimž náleží ten který hraniční přídavek, buď celou dobu ve hraniční službě aneb aspoň odbyl v téže službě, jas v požitcích pod bodem 2 B a) 4 léta, pod bodem 2 B b), c) a d) po 5 letech.

C. Doba suspense se ze započtení pro oba hraniční přídavky vylučuje u úředníků pouze v případech uvedených v 1. odstavci § 149 služ. pragmatiky, u podúředníků pak v analogických případech. Při výměře alimentačních požitků následkem suspense považuje se hraniční přídavek za část služného.

D. Ministerstvo financí jest zmocněno v jednotlivých zvláštního zřetele hodných případech přiznati hraniční přídavek i tenkráte, nejde-li o hraniční službu.

 

3.

¨Všem aktivním příslušníkům pohraniční finanční stráže přináleží příspěvek na stejnokroj roční částkou 380 Kč. Po dobu mimořádných poměrů jest ministerstvo financí zmocněno k tomuto příspěvku povoliti drahotní přídavek.

 

4.

Na udržování řemení a výzbroje náleží každému příslušníku pohraniční finanční stráže částka ročních 24 Kč.

 

(2) Veškeré zvláštní požitky pohraniční finanční stráže v tomto paragrafu uvedené vyplácí se vždy 1. dne každého měsíce předem.

 

§ 9.

Zvláštní požitky pohraniční finanční stráže vyplývající ze zvláštních poměrů služby (jako stravné, cestovné a pod.) upraví ministerstvo financí.

 

§ 10.

Úředníkům konajícím službu při úřadech pohraniční finanční stráže, vyjímajíc oddělení a inspektoráty zřízené při celních úřadech nebo v podnicích, stálém důchodkovém dozoru podléhajících, přísluší místo diet paušální náhrada. Vedle této náhrady stanoví se pro ně cestovní paušál. Výši obojího paušálu, jakož i podmínky nároku stanoví ministerstvo financí. Toto ministerstvo může též oněm úředníkům, kteří jsou přiděleni vedoucím finančním úřadům, povoliti výjimečně příslušný dietní paušál.

 

§ 11.

(1) Služba pohraniční finanční stráže koná se pravidelně ve stejnokroji s výzbrojí. (Nař. č. 530/1920 Sb. z. a n.)

 

(2) Šarže podúředníků na stejnokroji vyznačí se takto:

Dozorce : postříbřeným hladkým knoflíčkem, umístěným uprostřed dolejší polovice podkladu, na levém rukávu kabátu neb pláště.

Naddozorce : dvěma pásky 6 mm širokými nad sebou umístěnými.

Respicient : jedním páskem 15 mm širokým a jedním páskem 6 mm širokým, umístěným nad širším páskem.

Vrchní respicient : jedním páskem 15 mm širokým a dvěma pásky 6 mm širokými.

Podúředníci, kteří jsou trvale pověřeni správou oddělení, případně inspektorátu, nesou po dobu zastávání této funkce kol okrajů výložků límce 2 mm širokou stříbrnou páskovou ozdobu.

 

(3) Tím mění se čl. II, bod 10, lit d), výše cit. vládního nařízení. Ostatní ustanovení tohoto vládního nařízení zůstávají v platnosti.

 

§ 12.

Pohraniční finanční stráži přísluší za výkonu služby ochrana stráží veřejných. Soudům, představenstvům obcí, vojenským velitelům a všem veřejným úřadům jest uloženo, aby, kdykoliv je pohraniční finanční stráž u výkonu služby za pomoc požádá, ji bez prodlení a účinně podporovaly.

 

§ 13.

Zaopatřovací požitky příslušníků pohraniční finanční stráže a jich pozůstalých řídí se dle předpisů platných pro úředníky, případně podúředníky a jejich pozůstalé s odchylkami v tomto nařízení (§ 8, bod 1. a 2.) uvedenými, jakož i s tou další výhodou, že při vyměřování výslužného příslušníků tohoto sboru čítá se každý ve stavu podúřednictva (býv. zřízenectva) ztrávený plný rok za 16 měsíců. Tato výhoda neplatí ode dne vyhlášení tohoto nařízení pro dobu, po kterou byl podúředník pohraniční finanční stráže přidělen výhradně jen ke kancelářské službě, která se započítá pro výměru výslužného jednoduše. Při výpočtu celé služební doby čítá se zlomek posledního roku větší 6 měsíců za celý rok.

 

§ 14.

(1) Pohraniční finanční stráž podléhá vedoucím finančním úřadům a jest seskupena v oddělení pohraniční finanční stráže. Několik oddělení tvoří inspektorát pohraniční finanční stráže, více těchto inspektorátů vrchní inspektorát pohraniční finanční stráže. Vrchní inspektoráty jsou zřízeny jako samostatná oddělení při vedoucích finančních úřadech I. stolice. U kterých z těchto úřadů má býti vrchní inspektorát, případně ve kterých místech mají býti inspektoráty a oddělení zřízeny a jaký služební obvod má jim býti přidělen, stanoví k návrhu zemských finančních úřadů ministerstvo financí. Toto může z důležitých důvodů povoliti, aby vrchní inspektorát byl umístěn i mimo sídlo finančních úřadů I. stolice.

 

(2) U zemských finančních úřadů, jakož i v ministerstvu financí spravuje služební a osobní záležitosti pohraniční finanční stráže referent pohraniční finanční stráže. Zemští referenti, případně jich zástupci fungují jako zemští inspektoři a přísluší jim dozor na výkon služby pohraniční finanční stráže v obvodu příslušného zemského finančního úřadu. Funkcí ústředního inspektora pohraniční finanční stráže pověřen jest konceptní úředník přidělený příslušnému referátu ministerstva financí, kterému přísluší dozor na výkon služby v území celostátním.

 

§ 15.

(1) Úřednická místa manipulační a kancelářská u finančních úřadů, jež mají býti ve smyslu čl. I, bod 2. a 3., vládního nařízení ze dne 30. května 1922, č. 202 Sb. z. a n., v prvé řadě propůjčována legionářům, buďtež obsazována především býv. legionáři, sloužícími u pohraniční finanční stráže, vykazují-li předepsané podmínky pro zmíněná úřednická místa.

 

(2) Přeřadění podúředníků pohraniční finanční stráže, býv. legionářů, do stavu kancelářských a manipulačních úředníků stane se dle obdoby odd. II. §u 7 tohoto nařízení.

 

(3) Při tomto převzetí pozbývají všichni příslušníci pohraniční finanční stráže nároku na získaný hraniční přídavek.

 

(4) Propůjčování volných míst manipulačních a kancelářských úředníků, oficiantů a pomocníků oněm příslušníkům sboru pohraniční finanční stráže, kteří nevyšli z řad legionářských, vyhrazuje se pozdější úpravě.

 

Švehla v. r.

Malypetr v. r.

Bečka v. r.

Bechyně v. r. Srba v. r. Dr. Hodža v. r. Udržal v. r. Dr. Franke v. r. Dr. Dolanský v. r. Novák v. r. Stříbrný v. r. Habrman v. r. Šrámek v. r. Tučný v. r. Dr. Kállay v. r. Dr. Markovič v. r.

O nás

Občanské sdružení

 

OSH Hraničáři

 

 

Zaregistrováno u MV ČR dne : 28.4.2011

IČO: 22891579

adresa: Praha 7 Holešovice, Jankovcova 1405/32


 

Odběr novinek

Rychle a jednoduše se zadáním Vašeho emailu můžete zde přihlásit k odběru Novinek webu OSH-hraničáři.

Vaše data budou v bezpečí. Nemáme rádi spam.

Návštěvy

Dnes190
Včera288
Týden1821
Měsíc4720
Celkem 148204

3
Návštěvník/ů právě online.

20. srpen 2017

Podobné na FB

Premium Joomla Templates