Vznik CSR a hranic 1. republiky

 Vzhledem k vývoji hospodářské a politické situace kdy vzrůstající odpor k zřízení Rakouska Uherska , podpořená nechutí Čechů bojovat za Rakouské mocnářství proti Slovanům vedla k aktivaci a zahraniční odboje proti Rakousku - Uhersku - které vyústí v boj za samostatnost a nezávislost. Vzniká snaha využít dohody k rozbití rakouské monarchie , tento odboj je spojen hlavně s osobou T. G. Masaryka , který od roku 1914 pobýval v emigraci ( nejprve ve Švýcarsku , poté ve Francii a Británii ). Doma podporován pouze Maffií ( nezaměňovat s italskou ), vedenou Masarykovým žákem , politologem Edvardem Benešem , která usilovala o spojení zahraničního a domácího odboje v průběhu první svět. války. Dne 22. 10. 1915 , vznikla - Clevelandská dohoda - společná konference organizací Čechů a Slováků žijících v USA , jednalo se o nutnosti osamostatnění a vytvořit jednotný společný stát. Poté v Paříži vzniká první politické ústředí odboje - Československá národní rada - vznikla z tzv. zahraničního komitétu v únoru 1916. Jejím hlavním cílem bylo utvoření samostatného československého státu. Také se podílela na organizaci a řízení zahraničních vojenských jednotek ( legií ). Koncem války v červnu - září 1918 byla postupně uznávána vládami Francie , Británie , USA a Japonska za oficiální představitelku budoucího československého státu.

 

Dne 14. 10. 1918 , byla tato rada přetvořena na tzv. prozatimní čs. Vládu, která formálně zanikla 14. 11. 1918 při vytvoření vlády v ČSR. V čele ČNR stáli Masaryk ( předseda ) , Erich ( po únorové revoluci v Rusku odešel z politiky ) , Beneš a Štefánik. Tiskovým orgánem byla nejprve revue La Nation Tchéque, později čtrnáctideník Československá samostatnost -red Sychrava. Pittsburská dohoda – smlouva koncipovaná T. G. Masarykem , uzavřená 30. 5. 1918 v Pittsburghu mezi představiteli č. a sl. krajanských organizací v USA ( a zástupci ČNR ). Vyslovila se pro společný stát Čechů a Slováků, ve kterém mělo Slovensko mít vlastní administrativu a soudnictví. ( v podstatě tato smlouva nahradila Clevelandskou ). Legie ČSR - vojenské jednotky v zahraničí z Čechů a Slováků žijících v cizině , z válených zajatců a přeběhlíků : ve Francii 10 tisíc , v Itálii 20 tisíc , a v Rusku 70 tisíc. Byly dobře vyzbrojené a organizované , získaly si respekt spojenců , bojovali proti Rakousku - Uhersku , v květnu 1918 byly legie uznány jako součást dohodových vojsk.                                

Francie - původně 1. 8. 1914 vznikla čsl. rota Nazdar ( rozptýleni do útvarů franc. armády ), pak spojeni do Československé armády bojující samostatně - např. u Terronu ( 20. 10. 1918 ) a u Arrasu. Itálie - boje u Doss Altu na severu ( 21. 9. 1918 ) , dobrovolnický sbor vznikl již v lednu 1917. V Rusku - vznikla tzv. Česká družina ( 20. 8. 1914 ), z Čechů usedlých v Rusku , později rozšířeno o válečné zajatce a zběhy v letech 1914 - 1916 , vedle českých legií vznikaly i polské , ovšem z počátku neměly velkou důvěru cara , podezříval legie , že to jsou špionážní organizace pro Ústřední mocnosti , plnou důvěru získaly po pádu samoděržaví za velké únorové revoluce .

 

Události října 1918 - od 13. 7. 1918 byl v Praze obnoven československý národní výbor ( vznikl již 11. 11. 1916 což byla vrcholná domácí situace ( 38 členů , složení podle výsledků voleb z roku 1911 + zástupci Slovenska ), v čele této organizace stál Karel Kramář , dále A. Rašín , agrárník Švehla , za nár. socialisty J. V. Klofáč a Fr. Soukup za sociál. demokraty. příprava státního aparátu , přerušení vztahů k Vídni a Budapešti , vytvořeny ekonomické základny , zřízeny národní banky provedena měnová reforma , ponechány dosavadní zákony. NV navázal styky s Národní radou československou v Paříži. 6. 9. 1918 byla ustanovena Socialistická národní rada, která uznávala svrchovanost národního výboru, vedoucí osobností socialistické národní rady byl socdemák Šmeral - vytvoření této organizace bylo pouze reakcí na stávající vnitropolitickou situaci - hlad, bída. Existovalo nebezpečí, že nespokojení obyvatelé si vezmou vzor v Rusku. Tomu chtěla social. národní rada zabránit, měla za úkol zjistit požadavky dělníků a prosazovat reformy v jejich prospěch.

 

 Na začátku října měla rakouská vláda obavu, že se Čechy odtrhnou od monarchie a začali proto masově vyvážet z  Čech všechny  potraviny a  strojní zařízení.  Nespokojenost  lidí  výrazně  narůstá a socialistická NR reagovala tak,  že  na 14. 10. 1918   vyhlásila   generální   stávku - hlavně  proti  vývozu  potravin.  ( na  společných schůzích social. stran byla čtena proklamace Social. NR, v ní se protestovalo proti vývozu potravin ze země a prohlašovala samostatná Republika Československá ). Představitelé buržoazie v Národním výboru tuto akci považovali za předčasnou, a donutili Social. NR stávku odvolat. 16. 10. 1918 - císař Karel první se pokusil situaci zachránit - vydává manifest o federalizaci monarchie. Slíbil Čechám a Maďarsku, že monarchie bude federalizována ( ale ne hned, nejdříve mělo dojít k pokojnému převzetí moci jednotlivých vlád od místodržitelství ). Reakcí byla Washingtonská deklarace - prohlášení prozatimní čs. vlády, vydané 18. 10. 1918 ve Washingtonu a proklamující nezávislý stát Čechů a Slováků. Deklarace byla koncipována Masarykem a adresována prezidentovi Wilsonovi a vládě USA jako odpověď na zahraniční politickou aktivitu císaře Karla prvního a vídeňské vlády, usilující o záchranu rak-uherské monarchie. Odmítla federalizaci Rakousko-Uherska pod vládou Habsburků ( "autonomie je málo " ), požadovala úplnou samostatnost č. a sl. národa a spojení Čechů a Slováků v jednom nezávislém státě, který by měl republikánskou formu. Nastiňovala též budoucí ústavu čs. státu, přičemž slibovala zaručení nejširších demokratických práv a svobod, provedení odluky církve od státu i vyvlastnění velkostatků a znemožnění třídního zákonodárství. Wilson prohlašuje, že by Čechoslováci měli vytvořit vlastní stát.

 

 Dne 28. 10. 1918 - ministr zahraničí rakousko-uherské monarchie Gyula Andrassy ml. nabídkou separátního míru Wilsonovi se pokouší zachránit existenci rakousko-uherského státu. Podle Anrdassyho je Rakousko-Uhersko ochotno jednat o kapitulaci a předčasně souhlasí s dohodovými podmínkami, také uznává naši nezávislost.

 

 Národní výbor vydává dokument o přebrání moci. Místodržitelství se však domnívalo, že jde o převzetí moci čs. prozatimní vládou, přičemž však Československo zůstane členem monarchie a tak proti tomu ani nezasáhlo. Národní výbor zařídil, aby četníci rozdali vojákům propustky, nebo některým mimopřažským jednotkám přestali dodávat potraviny ( rakouští vojáci se vzbouřili a odešli domů ). Funkci prozatimní vlády převzal Národní výbor = 5 politiků, tzv. muži 28. října ( Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár) - vydán zákon o zřízení samostatného čsl. státu, převzata zásobovací centrála ( obilní ústav ), pak další úřady včetně místodržitelství. 28. 10. 1918 došlo k spojení zahraničního a domácího odboje , až do 3. 11. 1918 v Ženevě probíhala jednání o konkrétní podobě čsl. státu. 30. 10. na tajném shromáždění v Turčianském sv. Martině byla zvolena 12 členná Slovenská národní rada, v čele byl Matúš Dula ( předseda slov. národní strany ), přijato prohlášení o právu na sebeurčení slovenského národa a o spojení v společném státě s Čechy - Martinská deklarace, text přivezen do Prahy 1. 11. 3člennou delegací ( v čele Ivan Dérer) Vavro Šrobár jmenován ministrem s plnou mocí pro Slovensko (do roku 1920, potom právě Dérer ). 13. 11. 1918 přijata prozatimní ústava státu , 14. 11. 1918 výbor se rozšířil na Národní Shromáždění - prohlášení sesazení Habsburků, přijato usnesení o státní formě - demokratická republika, jednohlasně zvolen v nepřítomnosti T: G: Masaryk prvním prezidentem ( zvolen pak ještě 3krát - 20, 27, 34 ) , byla ustanovena první československá vláda ( v čele K. Kramář ). Přijaty první dva zákony - 8 hodinnová pracovní doba a zrušeny šlechtických titulů. Hl. cílem bylo obnova válkou zničeného hospodářství. 

 

Vytváření hranice ČSR - složitá situace v pohraničních oblastí, němečtí poslanci z českých zemí odmítli vznik čsl. státu ( už tenkrát dělali problémy ), ustanovili 4 provincie, které se prohlásily za součást Rakouska - v severních Čechách Deutschböhmen, na severu Moravy a Slezska Sudetenland, v jižních Čechách Böhmerwaldgau a na jižní Moravě Deutschsüdmähren - pohraniční oblasti jsou proto obsazeny československým vojskem, prosazena svrchovanost čsl. státu, protičeské demonstrace byly ještě v březnu 1919. Spor s Poláky o Těšínsko ( polské a německé obyvatelstvo), v lednu 1919 byla i tato oblast obsazena českým vojskem, došlo k bojům, spor byl následně vyřešen mez. komisí v červenci 1920 ( Francie dala za pravdu nám ). K akcím byly použity ČS legie z Francie. Hranice mezi Slovenskem a Maďarskem v minulosti neexistovaly , Maďarsko odmítlo vzdát se Slovenska bez boje , 2. 11. 1918 a tak opět je obsazeno nárokované území českým vojskem až do 20. 1. 1919 k demarkační linii na Dunaji, 15. 11. 1918 vstoupilo maďarské vojsko na území Slovenska, ústup maďarských jednotek dosažen až pod tlakem dohody, vojsko Maďarů bylo vytlačeno do konce ledna 1919 s pomocí českých a slovenských legionářů vracejících se z fr. a italské fronty, hranice přesto nebyly stále potvrzeny. V dubnu 1919 proběhla intervence čsl. a rumunské armády v Maďarsku proti republice rad, ale v květnu protiútok Maďarů na jih a východ Slovenska , bylo obsazena 1/3 Slovenska a 16. 6. 1919 vyhlášena v Prešově Slovenská republika rad ( v čele český soc.dem. Antonín Jaroušek ). Až na základě diplomatického zásahu Francie , je sjednán úplný odchod maďarské armády a dnem 7. 7. 1919 dochází k zániku republiky rad , definitivní stanovení podoba hranice je stanoveny mírovou smlouvou 1920 – tato dohoda opět dala za pravdu nám. 


A co Podkarpatská Rus - bývalá část Uher ( ve které 100% negramotnost ) ,Dne 12. 11. 1918 se NR rusínská v Americe vyjádřila pro připojení k čsl. státu. – Toto je potvrzeno na shromážděni v Užhorodě dne 8. 5. 1919. Tímto mněla nače mladá ČSR celkem 13, 5 mil. obyvatel , obyvatelstvo tvořili : Češi 51 % , Slováci 14 % ,Němci 23 % , Poláci 0,6 % , Maďaři 5,7 % a Rusíni 3,4 %.

Hranice Vytváření hranice ČSR jsou závazně potvrzeny při jednání ve Versailles.
 

 

 

 

 

 

O nás

Občanské sdružení

 

OSH Hraničáři

 

 

Zaregistrováno u MV ČR dne : 28.4.2011

IČO: 22891579

adresa: Praha 7 Holešovice, Jankovcova 1405/32


 

Odběr novinek

Rychle a jednoduše se zadáním Vašeho emailu můžete zde přihlásit k odběru Novinek webu OSH-hraničáři.

Vaše data budou v bezpečí. Nemáme rádi spam.

Návštěvy

Dnes190
Včera288
Týden1821
Měsíc4720
Celkem 148204

4
Návštěvník/ů právě online.

20. srpen 2017

Podobné na FB

Premium Joomla Templates