Vnitřní Stráž

 

Vnitřní stráž byla ustavena usnesením Politického byra Ústředního výboru KSČ dne 28. 3. 1952 a následně navazujícím usnesením vlády ČSR ze dne 10. 6. 1952. Následně na tyto usnesení byl vydán tajný rozkaz ministra národní bezpečnosti č. 58/1952 ze dne 1.5.1952, jímž bylo velitelství Pohraniční stráže pověřeno faktickým zřízením Vnitřní stráže. Velitelství Pohraniční stráže bylo k tomuto účelu rozšířeno na Hlavní správu Pohraniční a Vnitřní stráže. V rámci této hlavní správy, které měla být nadále Vnitřní stráž podřízena, byl u operačního odboru zřízen přípravný štáb, který byl úkolován provést průzkum významných objektů, které měly být následně určeny ke zvláštní ostraze ze strany Vnitřní stráže, tak aby byly získány předběžné informace ke stanovení početních stavů jednotek Vnitřní stráže. Mezi hlavní úkoly Vnitřní stráže patřila ostraha a střežení důležitých průmyslových závodů a objektů zvláštní důležitosti jako byly železniční objekty, sídlo prezidenta a vládních budov, vysílače, dále poté vnější střežení pracovišť odsouzených osob, účast na stíhání a pátrání po uprchlých odsouzených, účast na stíhání protistátních aktivit, účast na likvidaci kontrarevolučních akcí. Po ukončení průzkumu bylo přípravným štábem navrženo ke střežení celkem 92 objektů - z toho 28 objektů ministerstva strojírenství, 25 objektů ministerstva spojů, 24 objektů ministerstva dopravy, 11 objektů ministerstva paliv a energetiky, 3 objekty ministerstva chemického průmyslu a rovněž sídlo prezidenta republiky.

 

  Následně probíhala kádrová příprava pro zařazení do Vnitřní stráže. V květnu 1952 nastoupilo 1.020 branců do výcviku v Poddůstojnických školách Pohraniční stráže. Tito byli určeni do funkcí poddůstojníků nebo specialistů - řidiči, spojaři, ženisté, chemici, kuchaři a psovodi a rovněž měli tvořit základ pro vytvoření velitelského sboru Vnitřní stráže. Dalším zdrojem pro posilování řad Vnitřní stráže bylo převedení do jejich podřízenosti existujících útvarů Ministerstva národní bezpečnosti, přičemž se jednalo zejména o cvičný pluk Učiliště Pohraniční a Vnitřní stráže o počtu 600 příslušníků, kteří nastoupili v květnu 1952 do šestiměsíčního kurzu. Tito se stali základem pro 1. moto mechanizovaný pluk MNB. Dále poté došlo k převedení 88 příslušníků od Hradní stráže, kteří se stali základem pro vytvoření 7. zvláštního praporu Praha Hrad, který poté v prosinci 1952 převzal střežení sídla prezidenta republiky. Dále byly pod Vnitřní stráž převedeny jednotky Loket, Bečov a Břeclav, podílející se na střežení uranových a naftových dolů. Dále v listopadu 1952 proběhl nástup dalších 7.753 branců k základnímu výcviku do výcvikových středisek Vnitřní stráže. Po ukončení příprav následovalo již v lednu 1953 zaujetí stanovišť ke střežení vybraných objektů, kdy toto bylo slavnostně zahájeno 3.2.1953. Tímto byla završena 1. etapa výstavby Vnitřní stráže, kdy bylo zformováno prvotní organizační jádro. Vnitřní stráž byla v té době tvořena - velitelstvím sboru Vnitřní stráže podřízeným Hlavní správě pohraniční a vnitřní stráže, moto mechanizovaný pluk Praha, moto mechanizovaný prapor Bratislava, zvláštní prapor Praha Hrad, 4 pohotovostní úderné roty Plzeň, Brno, Vsetín a Košice, dále 10 samostatných praporů pro střežení průmyslových a železničních objektů zvláštní důležitosti, 2 samostatné roty pro střežení uzavřených prostorů, dočasná škola důstojníků Vnitřní stráže a poddůstojnická škola Vnitřní stráže. Vnitřní stráž v této době po ukončení své formace mělo tabulkově tvořit přibližně 1.030 důstojníků, 540 poddůstojníků z povolání a 8.980 vojáků základní služby. Počet střežených objektů po zformování Vnitřní stráže činil 194.

 

  V průběhu let 1954 - 1963 probíhala 2. etapa výstavby Vnitřní stráže. Na počátku byly dosavadní samostatné roty a prapory cíleně soustředěny do jednotlivých brigád průmyslové ochrany a moto mechanizovaných brigád. Současně vznikla brigáda pro střežení táborů a pracovišť potrestaných. V souvislosti s touto reorganizací byly tabulkové počty Vnitřní stráže zvýšena na 1.430 důstojníků, 1.060 poddůstojníků z povolání a 12.800 vojáků základní služby. Rovněž byla provedena zásadní změna ve velení a to dne 1.7.1954, kdy byla Vnitřní stráž vyňata z pravomoci Hlavní správy Pohraniční a Vnitřní stráže byla zřízena samostatná Správa Vnitřní stráže, která byla nyní samostatným sborem, a byla podřízena přímo náměstkovi ministra vnitra. Tato „samostatnost“ trvala až do 1.1.1964, kdy byl sbor opět zařazen a podřízen k Hlavní správě Pohraniční a Vnitřní stráže. Základní struktura Vnitřní stráže tehdy byla tvořena - velitelstvím sboru Vnitřní stráže podřízeným Správě vnitřní stráže, brigády č. 2, 8, 17 s dislokací v Praze, Žilině a Brně tvořené celkem 14ti prapory, brigáda č. 6 s dislokací v Jáchymově /od roku 1959 v Ostrohu nad Ohří/ o 3 praporech, dále zvláštní prapor Vnitřní stráže, dále 1. moto mechanizovaná brigáda Praha o 4 praporech a 4 pohotovostních rotách, zvláštní prapor č. 14 Praha Hrad, železniční prapor č. 4 /6/ Praha /od 1.4.1954 Spišské Podhradí, od 1.1.1955 byl součástí brigády č. 8/ a rovněž Poddůstojnická škola Vnitřní stráže ve Varnsdorfu. V roce 1955 byly tabulkové počty příslušníků Vnitřní stráže sníženy na 1.210 důstojníků, 450 poddůstojníků z povolání a 8.400 vojáků základní služby, s čímž bylo spojeno rovněž snížení počtu střežených objektů na 154. V této době kromě svých úkolů Vnitřní stráž zajišťovala například i ochranu železničních zásilek uranové rudy z dolů do Svazu sovětských socialistických republik.

 

  V období let 1962 - 1966 proběhla 3. a poslední etapa výstavby Vnitřní stráže. Usnesením Vojenské komise obrany Ústředního výboru KSČ byla opět provedena zásadní reorganizace Vnitřní stráže. Tato směřovala dále ke snížení počtu střežených objektů a s ním spojeného snížení počtu útvarů a tabulkových stavů. Jako první v roce 1962 zanikla moto mechanizovaná brigáda s čímž bylo spojeno následné transformování brigád průmyslové ochrany na jednotlivé strážní pluky. Dále v roce 1964 proběhla redukce většiny z ustavených pluků na samostatné strážní prapory. Podobný osud následoval i brigádu důlní ochrany, která byla rovněž transformována na samostatný prapor. Nadále zůstalo Vnitřní stráži k ochraně celkem 43 objektů. Kromě této reorganizace opět vznikla společná Hlavní správa Pohraniční a Vnitřní stráže a Vnitřní stráž se tedy vrátila pod její pravomoc, již tedy nebyla samostatným sborem jako od roku 1954. Tabulkové stavy Vnitřní stráže v souvislosti s reorganizací a restrukturalizací klesly na 5.540 příslušníků celkem. Tento počet příslušníků bylo poté rozdělen do těchto útvarů - 2. pluk Praha, 7. zvláštní prapor Praha Hrad, samostatný prapor Strážské, 8. samostatný prapor Semtín, 14. samostatný prapor Trnava, 16. samostatný prapor Záluží, 17. samostatný prapor Brno, 6. samostatný prapor Příbram Dubno a nadále i Poddůstojnická škola ve Varnsdorfu. Jelikož se v polovině 60.tých let začala projevovat opětovná snaha velení Sovětské armády rozmístit na našem území svoje jednotky, čímž by byla vyplněna mezera mezi skupinami sovětských vojsk v NDR a MLR a byl by navýšen počet vojenských jednotek na našem území, politické vedení našeho státu a velení Československé lidové armády se tomu snažilo zabránit tím, že sami navýšili početní stav ČSLA z dosavadních 204.000 na 235.000 vojáků. Dosáhli toho tím, že celá Vnitřní stráž i Pohraniční stráž ke dni 1.1.1966 přešly do podřízenosti Ministerstva národní obrany a staly se součástí Československé lidové armády. Tím došlo k vytvoření jednotných ozbrojených sil, početní stav ČSLA se zvýšil a pro velení Varšavské smlouvy se vypracovalo hlášení o navýšení bojové hodnoty naší armády o dvě až tři divize. Vnitřní stráž jako složky vojsk pověřená ochranou a obranou objektů zvláštní důležitosti byla zrušena k 1.7.1966. K tomuto dni byl zrušen 2. pluk Praha a prapory Záluží, Semtín, Strážské a Trnava. Do složení ČSLA tak byl fakticky převeden pouze reorganizovaný 6. strážní prapor Příbram Dubno, který byl podřízen velitelství Západního vojenského okruhu a dále řada samostatných rot a čet ze složení rušeného strážního pluku a strážních praporů, které byly zase podřízeny krajským vojenským správám. Vojsková ochrana byla ponechána u 26 objektů. V podřízenosti Ministerstva vnitra byl ponechán pouze 7. zvláštní prapor MV – Hradní stráž a zabezpečovací jednotky Ministerstva vnitra a Krajských správ MV, celkem 1.300 příslušníků.

 

  Za necelých 10 let po zrušení Vnitřní stráže se zvláštní složkou stala Vojska ministerstva vnitra která měla defacto obdobné poslání jako její předchůdce. Mezi její hlavní úkoly patřilo vedle střežení sídla prezidenta republiky a objektů Ministerstva vnitra, také zabezpečení bojové pohotovosti centrály Federálního ministerstva vnitra a krajských správ.

 

  Příslušníci Vnitřní stráže nosili obdobný stejnokroj jako vojáci Československé lidové armády, nárameníky pro hodnostní označení a brigadýrku měli ve fialové barvě. Jako rozlišovací znak užívali ozubené kolo s mečem a pěticípou hvězdou. 

 

zdroj : www.valka.cz, www.abscr.cz, www.pajovo.estranky.cz, internet

 

Dislokace útvarů Vnitřní stráže

 

Rozmístění a dislokace útvarů a jednotek Vnitřní stráže k 1.11.1954

 

1. Motomechanizovaná brigáda VS Praha Vršovice
 

 Motomechanizovaný prapor Praha - Vršovice

   3 pěší roty

   tanková rota

   protitanková baterie

     průzkumná četa

     automobilní četa

     spojovací četa

     ženijní družstvo

    

 Motomechanizovaný prapor Bratislava

     3 pěší roty

     tanková rota

     protitanková baterie

     průzkumná četa

     automobilní četa

     spojovací četa

     ženijní družstvo

     

Prapor ochrany vládních budov Praha

     4 strážní roty pro střežení objektů MV, MZV, vlády, ÚV KSČ a Pohraniční stráže

    4 samostatné pohotovostní úderné roty

     roty - Karlovy Vary, Jihlava, Vsetín, Košice

 

 

6. železniční prapor VS - Spišské Podhradie

     roty - Praha, Krasíkov, Žilina, Kraľovany, Ťahanovce, Čierna nad Tisou

  

14. zvláštní prapor VS - Praha - Hrad

     2 čestné roty – Praha, Hradčany

 

 

2. brigáda VS Praha

     

1. prapor Vinoř

     rota - ČKD Sokolovo, Vysočany

     rota - Aero, Vysočany

     rota - Rudý Letov, Vodochody

     rota - elektrárna, Holešovice

     rota – sklad MV, Maniny

     rota – Avia, Letňany

     rota – Rudý Letov, Letňany

     rota – Pal, Kbely

     rota – Závod E, Stará Boleslav

     rota – Benzinol, Mstěnice

     rota – vysílač, Liblice

 

    

2. prapor Jinonice

     rota – Motorlet, Jinonice

     rota – autodílny MV, Radlice

     rota I. - dělostřelecká základna, Hájek

     rota - elektrárna, Slapy nad Vltavou

     rota – elektrárna, Štechovice

     rota – vysílač, Zbraslav

     rota - Spojené ocelárny, Kladno

 

    

3. prapor Plzeň

     rota – ZVIL, Škvrňany

     rota – zbrojovka, Bolevec

     rota – vysílač, Košutka

     rota – Adamovské strojírny, Nýřany

     rota – zbrojovka, Strakonice

     rota – vysílač, České Budějovice

 

    

4. prapor Záluží

     rota – Stalinovy závody, Záluží

     rota – elektrárna, Komořany

     rota – elektrárna, Ervěnice

     rota – Spinač, Vyškov / Žatec

     rota – krajský chemický sklad, Lužná

     rota - Chemické závody, Sokolov

     rota – Spinač, Ostrov

 

    

5. prapor Ústí nad Labem

     rota – Chemické závody, Ústí nad Labem

     rota – vysílač, Ústí nad Labem

     rota – elektrárna, Střekov

     rota – zbrojovka, Velvěty

     rota – Benzinol, Roudnice

     rota – vysílač, Mělník

     rota – Adamovské strojírny, Nový Bor

     rota – krajský chemický sklad, Bakov

 

17. brigáda VS Brno

   

1. prapor Brno

     rota – zbrojovka, Brno

     rota – teplárna, Brno

     rota – ZPS A. Zápotockého, Líšeň

     rota – krajský chemický sklad, Řečkovice

     rota – elektrárna, Oslavany

     rota – Adamovské strojírny, Adamov

     rota – krajský chemický sklad, Hlubočky

     rota – vysílač, Dobrochov

 

   

2. prapor Uherský Brod

     rota – ZPS, Uherský Brod

     rota – vysílač, Topolná

     rota – Pal, Kroměříž

     rota – zbrojovka, Bojkovice

     rota – zbrojovka, Bohuslavice

 

    

3. prapor Pardubice

     rota – Syntesia, Semtín

     rota – Radiovýzkumný ústav, Opočínek

     rota – Tesla, Pardubice

     rota – vysílač, Litomyšl

     rota – Tesla, Lanškroun

     rota – rafinerie olejů, Kolín

     rota – vysílač, Poděbrady

     rota – sklad MV, Dymokury

     rota – Benzinol, Červené Pečky

 

    

4. prapor Jihlava

     rota – Motorpal, Jihlava

     rota – vysílač, Jihlava

     rota – elektrárna, Vranov

     rota – Benzinol, Šlapanov

     rota – Pal, Tábor

 

 

8. brigáda VS Ladce

 

 

1. prapor Dubnica nad Váhom

     rota – Závody K. Vorošilova, Dubnica nad Váhom

     rota - Závody K. Vorošilova, Kubra

     rota – Strojírny K. Gottwalda, Povážská Bystrica

 

   

2. prapor Vsetín

     rota – zbrojovka, Vsetín

     rota – zbrojovka, Jablůnka

     rota – Tesla, Rožnov

 

    

3. prapor Ostrava

     rota – NHKG, Ostrava

     rota – elektrárna, Třebovice

     rota – elektrárna J. Švermy, ???

     rota – vysílač, Svinov

     rota – elektrárna, Karviná

 

    

4. prapor Bratislava

     rota – Závody J. Dimitrova, Bratislava

     rota – Slovnaft, Bratislava

     rota – vysílač, Vysoké Kostolany

     rota – elektrárna, Hodonín

 

    

5. prapor Žiar nad Hronom

     rota – Kovohutě, Žiar nad Hronom

     rota – vysílač, Banská Bystrica

     rota – elektrárna, Nováky

     rota ????????????????????

     rota – ČKD sokolovo, Martin

     rota – vysílač, Rimavská Sobota

 

 

 

     zvláštní rota – úpravna uranových rud, Nejdek zdroj : www.valka.cz, internet      

 

 

O nás

Občanské sdružení

 

OSH Hraničáři

 

 

Zaregistrováno u MV ČR dne : 28.4.2011

IČO: 22891579

adresa: Praha 7 Holešovice, Jankovcova 1405/32


 

Odběr novinek

Rychle a jednoduše se zadáním Vašeho emailu můžete zde přihlásit k odběru Novinek webu OSH-hraničáři.

Vaše data budou v bezpečí. Nemáme rádi spam.

Návštěvy

Dnes174
Včera211
Týden869
Měsíc2938
Celkem 174842

2
Návštěvník/ů právě online.

14. prosinec 2017

Podobné na FB

Premium Joomla Templates