Středa, 26. Září 2018 16:43:22

Články-OSH

"K" jako kameny

Státní bezpečnost - akce Kameny

Provokační metoda, využívaná StB proti těm československým občanům, kteří se po únoru 1948 snažili odejít bez vědomí komunistických úřadů do zahraničí.

Konkrétně se jednalo o ty, kteří použili nejběžnější cestu, tedy pěšky přes státní hranici do americké okupační zóny Německa.

způsob provedení

Akce KAMENY (ve smyslu "pohraniční kameny") začínala tzv. podstavením tajných spolupracovníků či kádrových příslušníků StB v roli převaděčů přes hranici za úplatu zájemcům o odchod z Československa.

Tyto osoby byly dovezeny do pohraničí přímo z Prahy ve vozidlech StB nebo byly v oblasti vyzvednuty na smluveném místě a dovedeny na "státní hranici", která byla ale jen inscenována v bezpečné vzdálenosti od skutečné hranice. Přitom StB využívala noční tmy a neznalosti terénu převáděných osob.

Pro účely akce KAMENY byla využívána například lokalita v okolí Všerub u Domažlic. Zde u "hranice" došlo buď k předstíranému dopadení skupiny pohraniční hlídkou SNB, při němž se podařilo převaděčům "uniknout" do zahraničí, nebo akce pokračovala složitým divadlem.

Uprchlíci "překročili" státní hranici, kde byli zastaveni údajnou hlídkou německé pohraniční policie a dovedeni do falešné úřadovny polního důstojníka americké vojenské kontrarozvědky (CIC).
Zde byli v aranžovaném prostředí údajné americké kanceláře podrobeni zpravodajskému výslechu, při němž vypověděli o své činnosti proti režimu, o spolupracovnících při této činnosti žijících dosud v ČSR, někdy i napsali pro tyto osoby dopisy doporučující doručitele a předali případné zbraně.

Po výslechu na úřadovně CIC uprchlíci odcházeli do tábora, přitom ovšem "zabloudili" na území ČSR nebo byli na "německém území" přepadeni hlídkou SNB, byli zatčeni a "uneseni" do ČSR.
Poté byli "uprchlíci" vyšetřováni StB s využitím informací, které o sobě sami dobrovolně vypověděli na "úřadovně CIC" a odsuzováni k vysokým trestům vězení. Informace získané při akci pak StB dále využívala proti lidem dosud žíjícím v Československu.
Příslušnící StB i jejich tajní spolupracovníci se při akcích KAMENY obohacovali okrádáním zatčených, někdy na vlastní pěst organizovali i soukromé podniky tohto druhu, přičemž docházelo i k vraždám uprchlíků ze zištných důvodů.

kdo akci prováděl
Podle dosavadních poznatků prováděly akce KAMENY oblastní úřadovny StB v Karlových Varech, Plzni a Českých Budějovicích a 3. (výpadové) oddělení IV. sektoru skupiny BAa MV (velitelství StB) a snad řada dalších součástí StB. V roli amerického důstojníka často vystupoval schopný agent IV. sektoru Amon Tomašoff. StB při inscenování akcí vycházela z existence skutečných služeben CIC.
Osoba asi nejpovolanější, proslulý estébák Miroslav Pich-Tůma, v roce 1956 uvedl, že akci vymyslel krátce po Únoru 1948 velitel oblastní úřadovny StB v Plzni JUDr. Josef Stehlík. Počet provedených akcí KAMENY jde pravděpodobně do desítek ale dosud se podařilo doložit a zdokumentovat průběh jen některých. Dosud nebyly objeveny tehdejší informace StB všeobecnější povahy nebo souhrnná vyhodnocení.

Ať se to líbí nebo ne "Akce KAMENY" byla asi tou nejdrzejší formou pusobení StB proti odlivu mozků do kapitalistického světa.

Basně 01

HRANIČÁŘI !
Jste tu, neb nezmazal čas vaše poslání,
navždy jste zemi své přísahou oddáni.
Rozkaz zněl: Nevpustit vetřelce,bránit vlast.
V černé tmě čekal mráz,
mlha, déšť, zběhů past.
Kolikrát díval ses do ústí pistoli.
Přežil jsi. Tvůj druh ne. I teď to zabolí.
Kdo vztyčí u hranic tvým druhům pomníky,
když dnešek nadělal z hrdinů viníky ?
Z hrdinů viníky, z viníků hrdiny.
Metály věší dnes na vrahy Mašíny.
Matka vlast chorá je, hlas tichý, slabý má,
až se zas vyzdraví, vděčně tě zobjímá.
Matku vlast zesláblou mají teď v péči
zrádci a chamtivci. Že prý vlast léčí.
Neléčí, klamou nás, klamou i mláďata.
Vlast zničí, prodají za post a hrst zlata.
Vlast naše dávala práci a jistotu.
tihle daj´ jen sobě, ostatním žebrotu.
Kradou, lžou, mstí se a házejí špínou
i po vás! I po těch co kryti jsou hlínou.
Hraničáři !
Vypněte hrdě hruď, zvedněte hlavu,
pevně se nakročte, neb vy jste v právu.
Vzkaz váš zní: Jsme tady, věrní a oddaní,
samopal na srdci a srdce na dlani !


S.B.

Zákon č.312/2001 Sb. o OSH

 

Předpis č. 312/2001 Sb.Zákon o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů,

(zákon o státních hranicích)

Ze dne 08.08.2001

Částka 120/2001

Účinnost od 01.01.2002

Aktuální znění

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

312

ZÁKON

ze dne 8. srpna 2001

o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů,

(zákon o státních hranicích)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

--------------------------------------------------------------------------------

ČÁST PRVNÍ

STÁTNÍ HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje ve věcech státních hranic České republiky (dále jen "státní hranice")

a) výkon státní správy,

b) práva a povinnosti fyzických osob a právnických osob.

(2) Pokud Parlamentem schválené, ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, (dále jen "mezinárodní smlouva") stanoví něco jiného než tento zákon, použije se mezinárodní smlouva.

§ 2

Základní pojmy

(1) Státní hranice oddělují výsostné území České republiky od území sousedních států jak na zemském povrchu, tak svislým směrem ve vzdušném prostoru i pod zemským povrchem, v nadzemních i podzemních stavbách a zařízeních. Státní hranice jsou stanoveny mezinárodní smlouvou nebo ústavním zákonem. Polohu státních hranic lze určit z hraničního dokumentárního díla nebo z vyznačení průběhu státních hranic v terénu.

(2) Hraniční dokumentární dílo je soubor geodetických a popisných údajů o státních hranicích. Obsah a forma hraničního dokumentárního díla jsou stanoveny mezinárodní smlouvou.

(3) Čáru státních hranic tvoří souvislá množina bodů, které určují průběh státních hranic na zemském povrchu a jejichž polohu lze určit z hraničního dokumentárního díla.

(4) Lomový bod je bodem čáry státních hranic, v němž čára státních hranic mění směr, a jeho polohu lze určit z hraničního dokumentárního díla.

(5) Hraničním vodním tokem je tok, kterým podle mezinárodní smlouvy probíhá v podélném směru čára státních hranic.

(6) Údržbou vyznačení průběhu státních hranic je kontrola správnosti polohy hraničních znaků a obnova jejich stabilizace a nátěrů.

HLAVA II

PRŮBĚH A VYZNAČENÍ STÁTNÍCH HRANIC

§ 3

Průběh a vyznačení státních hranic

(1) Průběh státních hranic musí být zřetelný, jednoznačný a musí být vyznačen hraničními znaky. Poloha hraničních znaků a nevyznačených lomových bodů je určena souřadnicemi uvedenými v hraničním dokumentárním díle.

(2) Hraniční znak je měřickou značkou tvořenou povrchovou stabilizací anebo povrchovou a podzemní stabilizací osazenou centricky nad sebou.

(3) Polohu, tvar a rozměry hraničních znaků, materiál, z něhož jsou zhotoveny, jakož i jejich popis stanoví mezinárodní smlouva.

§ 4

Přímé a nepřímé vyznačení státních hranic

(1) Jestliže státní hranice probíhají

a) po spojnici hraničních znaků nebo po spojnici lomových bodů, jsou vyznačeny přímo,

b) hraničním vodním tokem, hraniční cestou, hraničním příkopem nebo jiným způsobem stanoveným v hraničním dokumentárním díle, který neumožňuje přímé vyznačení, jsou vyznačeny nepřímo.

(2) Při přímém vyznačení jsou hraniční znaky osazeny v čáře státních hranic. Při nepřímém vyznačení jsou hraniční znaky umístěny střídavě nebo v párech po obou stranách čáry státních hranic.

§ 5

Zařízení upozorňující na průběh státních hranic

(1) Zařízením upozorňujícím na průběh státních hranic jsou

a) oválná tabule s vyobrazením velkého státního znaku a modrým nápisem "Česká republika" na bílém podkladu (dále jen "oválná tabule"),

b) obdélníková tabule s červeným nápisem "POZOR! STÁTNÍ HRANICE", "POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ HRANIČNÍ CESTOU", "POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ HRANIČNÍM VODNÍM TOKEM", "POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ PLAVEBNÍ DRÁHOU", "POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ PO OKRAJI CESTY" nebo "POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ PO BŘEHU VODNÍHO TOKU" na bílém podkladu (dále jen "textová tabule").

(2) Oválná tabule se umisťuje na státních hranicích zejména na místech, která jsou podle dohod uzavřených se sousedními státy určena pro překračování státních hranic.

(3) Textová tabule se umisťuje v prostoru do 50 m od státních hranic (dále jen "bezprostřední blízkost státních hranic").

(4) Zařízení upozorňující na průběh státních hranic jsou ve vlastnictví České republiky.

(5) Vzor oválné tabule je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

§ 6

Umisťování zařízení upozorňujících na průběh státních hranic

Zařízení upozorňující na průběh státních hranic se umisťují

a) na pozemku tak, aby jeho vlastník byl omezen v nejmenší možné míře; na umístění tohoto zařízení na zemědělském pozemku se nevztahuje ochrana zemědělské půdy podle zvláštního právního předpisu,1)

b) u dálnic, silnic nebo místních komunikací sloužících k provozu vozidel nebo chůzi co nejblíže krajnici těchto pozemních komunikací,

c) do svislé nebo vodorovné plochy konstrukce staveb; umístění nesmí ohrozit stabilitu stavby nebo omezit její užívání.

HLAVA III

HRANIČNÍ PRUH A VOLNÁ KRUHOVÁ PLOCHA

§ 7

(1) K zajištění zřetelnosti průběhu státních hranic a k ochraně hraničních znaků je podél státních hranic na úsecích přímého vyznačení hraniční pruh o šíři 1 m (dále jen "hraniční pruh"). Kolem každého hraničního znaku na úsecích nepřímo vyznačujících průběh státních hranic je volná kruhová plocha o poloměru 1 m (dále jen "volná kruhová plocha").

(2) Hraniční pruh a volná kruhová plocha jsou udržovány trvale přehledné, bez vzrostlé vegetace a jiných překážek ztěžujících viditelnost hraničních znaků a zřetelnost průběhu státních hranic a v případě hraničního pruhu i viditelnost na oba sousední hraniční znaky.

(3) V hraničním pruhu a ve volné kruhové ploše je zakázáno provádět stavbu nebo jinou činnost, jejichž důsledkem může být narušení hraničních znaků nebo zhoršení zřetelnosti průběhu státních hranic.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na stavbu zřizovanou ve veřejném zájmu a sloužící tomuto zájmu nebo jinou činnost, která je prováděna ve veřejném zájmu.

HLAVA IV

PŮSOBNOST MINISTERSTVA VNITRA

§ 8

Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") při správě státních hranic

a) zabezpečuje vytyčování, vyznačování, zaměřování a údržbu vyznačení průběhu státních hranic, s výjimkou zeměměřických činností na státních hranicích prováděných podle zvláštního právního předpisu,2)

b) zabezpečuje údržbu hraničního pruhu a volných kruhových ploch,

c) spravuje hraniční dokumentární dílo,

d) zabezpečuje činnost hraničních komisí zřízených k plnění závazků vyplývajících pro Českou republiku z mezinárodních smluv,

e) koordinuje činnost státních orgánů ve věcech týkajících se správy státních hranic,

f) vyjadřuje se ke stavbám, stavebním, technickým a jiným opatřením na státních hranicích nebo v jejich bezprostřední blízkosti, zejména z hlediska vlivu na vyznačení průběhu státních hranic,

g) poskytuje náhradu za majetkové újmy nebo náhradu za omezení využívání nemovitosti vzniklé v souvislosti s výkonem správy státních hranic,

h) vykupuje pozemky, které mají být na základě mezinárodní smlouvy o změnách průběhu státních hranic předány sousedním státům,

i) vydává průkazy podle mezinárodních smluv,3)

j) vede evidenci osob, kterým byl vydán průkaz k výkonu činností na státních hranicích (dále jen "průkaz"), a

k) zabezpečuje umístění zařízení upozorňujících na průběh státních hranic.

HLAVA V

PRÁVA A POVINNOSTI FYZICKÝCH NEBO PRÁVNICKÝCH OSOB V SOUVISLOSTI SE SPRÁVOU STÁTNÍCH HRANIC

§ 9

Vstup nebo vjezd na pozemky

Osoba, která plní úkoly při správě státních hranic (dále jen "pověřená osoba"), je oprávněna při výkonu těchto činností vstupovat nebo vjíždět v nezbytném rozsahu na pozemky, které se nachází ve vzdálenosti do 3 km od státních hranic (dále jen "pozemky"). Je-li pozemek oplocen, je pověřená osoba oprávněna na něj vstoupit nebo vjet jen za součinnosti jeho vlastníka nebo uživatele.

§ 10

Užívání nemovitosti

(1) Pověřená osoba může jen v nezbytně nutném rozsahu užívat pozemek nebo stavbu nacházející se na pozemku (dále jen "nemovitost") ke zřizování, přemisťování, odstraňování vyznačení průběhu státních hranic, údržbě hraničního pruhu nebo volných kruhových ploch nebo k údržbě vyznačení průběhu státních hranic.

(2) Ministerstvo před umístěním hraničního znaku informuje o záměru jeho zřízení vlastníka nemovitosti a písemně ho poučí o právech a povinnostech, které mu zřízením hraničního znaku vznikají.

(3) Jsou-li činnostmi podle odstavce 1 dotčeny jiné zvláštním právním předpisem chráněné zájmy,4) postupuje se po předchozím projednání s orgány státní správy nebo orgány územních samosprávných celků, jimž přísluší ochrana těchto zájmů.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí obdobně i na zařízení upozorňující na průběh státních hranic.

§ 11

Povinnosti vlastníka nebo uživatele nemovitosti

(1) Vlastník nebo uživatel nemovitosti je povinen

a) umožnit vstup nebo vjezd na pozemky v souvislosti se správou státních hranic nebo výkon prací při správě státních hranic,

b) strpět umístění hraničního znaku nebo zařízení upozorňujícího na průběh státních hranic na nemovitosti,

c) zdržet se činnosti, jež může ohrozit, poškodit, zničit nebo jinak znehodnotit hraniční znak nebo zařízení upozorňující na průběh státních hranic nebo ztížit jejich využívání,

d) oznámit bez odkladu ministerstvu poškození, zničení, neoprávněné přemístění nebo odstranění nebo jiné znehodnocení hraničního znaku nebo zařízení upozorňujícího na průběh státních hranic, nebo

e) zdržet se činnosti, která může změnit stav hraničního pruhu nebo volné kruhové plochy nebo snížit, popřípadě znemožnit viditelnost průběhu státních hranic.

(2) Uživatelem podle odstavce 1 je osoba, která nemovitost užívá na základě smluvního vztahu k vlastníkovi nebo na základě jiného právního titulu; za uživatele se považuje i organizační složka státu. Obdobně to platí pro uživatele pozemku podle § 9.

§ 12

Povinnosti správce hraničního vodního toku

Správce hraničního vodního toku je povinen

a) udržovat hraniční vodní tok podle možnosti tak, aby nedocházelo ke změnám koryta hraničního vodního toku, pokud tomu nebrání podstatné vodohospodářské nebo ekologické zájmy, a

b) oznámit bez odkladu ministerstvu práce na hraničním vodním toku, jimiž může být dotčeno koryto hraničního vodního toku, nebo změnu břehů nebo koryta hraničního vodního toku, jakož i poškození, zničení, neoprávněné přemístění nebo odstranění nebo jiné znehodnocení hraničního znaku u hraničního vodního toku.

HLAVA VI

PRŮKAZ A EVIDENCE POVĚŘENÝCH OSOB

§ 13

Vydávání průkazu

Pověřená osoba při činnostech podle § 9 a 10 prokazuje oprávnění ke vstupu nebo vjezdu na pozemky nebo k užívání nemovitostí průkazem, který ji vydá ministerstvo, a občanským průkazem.

§ 14

Náležitosti průkazu

(1) Průkaz obsahuje

a) údaje o držiteli průkazu, údaj o jeho zaměstnavateli, a

b) údaje o datu vydání, časové platnosti a orgánu, který jej vydal.

(2) Vzor průkazu je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

§ 15

Evidence pověřených osob

Evidence pověřených osob obsahuje údaje uváděné na průkazu (§ 14 odst. 1) s výjimkou podpisu jeho držitele.

HLAVA VII

NÁHRADA ZA MAJETKOVÉ ÚJMY A NÁHRADA ZA OMEZENÍ VYUŽÍVÁNÍ NEMOVITOSTI

§ 16

(1) Pověřená osoba je povinna šetřit práva a majetek vlastníka a po ukončení prací souvisejících s výkonem správy státních hranic uvést nemovitost do původního stavu. Přitom je povinna dbát, aby co nejméně rušila hospodaření a užívání nemovitosti. Může také po předchozím upozornění provádět v nezbytném rozsahu nutné úpravy terénu, oklešťovat nebo odstraňovat porosty překážející pracem při výkonu správy státních hranic.

(2) Jestliže není možné uvést nemovitost do původního stavu a vznikla-li vlastníku majetková újma v důsledku výkonu správy státních hranic, má právo na náhradu. Náhradu majetkové újmy hradí ministerstvo. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno u ministerstva do 60 dnů od jejího vzniku, jestliže jde o újmu na polních kulturách, v ostatních případech do 1 roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká.

(3) Jestliže je vlastník nemovitosti omezen umístěním hraničního znaku nebo zařízení upozorňujícího na průběh státních hranic v obvyklém využívání nemovitosti, má právo na přiměřenou náhradu za toto omezení. Náhradu za omezení hradí ministerstvo, u něhož je nutno toto právo uplatnit do 1 roku ode dne oznámení o umístění hraničního znaku nebo zařízení upozorňujícího na průběh státních hranic na nemovitosti, jinak zaniká.

(4) Nedojde-li k dohodě o náhradě majetkové újmy nebo k dohodě o náhradě za omezení využívání nemovitosti do 3 měsíců ode dne podání návrhu na dohodu ministerstvem nebo do 3 měsíců ode dne uplatnění práva na náhradu vlastníkem nemovitosti, lze se náhrady domáhat u soudu.

(5) Náhrada za majetkovou újmu podle odstavce 2 nebo náhrada za omezení využívání nemovitosti podle odstavce 3 se neposkytuje, jde-li o nemovitost ve vlastnictví České republiky.

HLAVA VIII

ÚČAST VE SPRÁVNÍM ŘÍZENÍ

§ 17

Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy v územním a stavebním řízení, týká-li se toto řízení území nebo stavby v bezprostřední blízkosti státních hranic.

HLAVA IX

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 18

(1) Právnická osoba nebo fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti se dopustí porušení pořádku na úseku správy státních hranic, jestliže

a) zničí nebo poškodí, neoprávněně přemístí nebo neoprávněně odstraní hraniční znak nebo zařízení upozorňující na průběh státních hranic,

b) neoprávněně zasáhne do hraničního pruhu nebo do břehů nebo koryta hraničního vodního toku nebo do hraniční cesty, zhorší-li se tím zřetelnost průběhu státních hranic nebo jestliže se tím změní jejich poloha, nebo

c) neumožní nebo jinak ztíží pověřené osobě vstup, vjezd nebo výkon prací při správě státních hranic.

(2) Za porušení pořádku podle odstavce 1 může krajský úřad v přenesené působnosti uložit pokutu do výše 500 000 Kč, a to i opakovaně.

(3) Pokutu je možné uložit do jednoho roku ode dne, kdy se krajský úřad dozvěděl o porušení pořádku na úseku správy státních hranic, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení pořádku došlo. Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu provedení, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(4) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.

(5) Výnos pokut je příjmem kraje.

-------------------------------------------------------------------------------

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o přestupcích

§ 19

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb., se mění takto:

§ 44 včetně nadpisu zní:

"§ 44

Přestupky na úseku správy státních hranic

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo neoprávněně odstraní hraniční znak nebo zařízení upozorňující na průběh státních hranic,

b) neoprávněně zasáhne do hraničního pruhu nebo volné kruhové plochy nebo do břehů nebo koryta hraničního vodního toku nebo do hraniční cesty, zhorší-li se tím zřetelnost průběhu státních hranic nebo jestliže se tím změní jejich poloha, nebo

c) neumožní nebo jinak ztíží oprávněné osobě vstup, vjezd a nebo výkon prací při správě státních hranic.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 15 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5 000 Kč.".

--------------------------------------------------------------------------------

ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 20

Využívání údajů z katastru nemovitostí

K zajištění přehledu o nemovitostech pro účely správy státních hranic je ministerstvo oprávněno využívat bezplatně údaje z katastru nemovitostí.5)

§ 21

Zrušovací ustanovení Zrušují se:

1. Zákon č. 245/1921 Sb. z. a n., o státních hranicích.

2. Vládní nařízení č. 237/1937 Sb. z. a n., jímž se stanoví ukončení doby provádění rozhraničovacích ustanovení mezinárodních smluv.

§ 22

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

-------------------------------------------------------------------------------

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

--------------------------------------------------------------------------------

Příloha č. 1 k zákonu č. 312/2001 Sb.

Vzor oválné tabule

Minimální rozměry oválné tabule jsou 530 mm šířky a 720 mm výšky.

Příloha č. 2 k zákonu č. 312/2001 Sb.

Vzor průkazu

1) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

3) Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973 uveřejněná pod č. 95/1975 Sb.

Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích ze dne 3. listopadu 1994 uveřejněná pod č. 266/1997 Sb.

Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích ze dne 17. ledna 1995 uveřejněná pod č. 181/1996 Sb.

Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996 uveřejněná pod č. 246/1997 Sb.

4) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

* * * * * * * * * * * * * * * *

Zákon č.216/2002 Sb. o OSH

Předpis č. 216/2002 Sb.Zákon o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů

 

 

(zákon o ochraně státních hranic)

Ze dne 02.05.2002

Částka 083/2002

Účinnost od 01.01.2003

Aktuální znění

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

216

ZÁKON

ze dne 2. května 2002

o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů

(zákon o ochraně státních hranic)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OCHRANA STÁTNÍCH HRANIC ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje

a) ochranu státních hranic České republiky (dále jen "ochrana hranic") proti jejich nedovolenému překračování a zajištění plnění některých závazků, vyplývajících z mezinárodních úmluv o odstraňování kontrol na společných hranicích,1) (dále jen "schengenská dohoda"),

b) oprávnění Policie České republiky (dále jen "policie") při zajišťování ochrany hranic,

c) správní delikty na úseku ochrany hranic.

§ 2

Ochrana hranic

(1) Ochranou hranic se rozumí soubor opatření organizačního a technického charakteru, jehož cílem je zabránit nedovolenému překračování státních hranic České republiky (dále jen "hranice"); tato opatření se provádějí

a) na hraničních přechodech2) a

b) mimo hraniční přechody

1. v blízkosti hranic, to znamená do vzdálenosti 5 kilometrů od hranic, a dále

2. ve vzdálenosti do 25 kilometrů od hranic.

(2) Ochranu hranic zajišťuje policie soustavně po celé délce hranic.

§ 3

Překračování hranic

(1) Hranice lze překračovat za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem2) nebo mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána,3) (dále jen "mezinárodní smlouva").

(2) Každá osoba překračující hranice je povinna se na vyzvání policie podrobit kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis2) nebo mezinárodní smlouva.3)

(3) Za nedovolené překročení hranic se považuje

a) jejich překročení mimo hraniční přechod,

b) jejich překročení na hraničním přechodu v jiné než stanovené provozní době nebo překročení v rozporu s účelem hraničního přechodu,

c) úmyslné vyhnutí se kontrole na hraničním přechodu,

pokud zvláštní právní předpis2) nebo mezinárodní smlouva3) nestanoví jinak.

HLAVA II

OPRÁVNĚNÍ PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ OCHRANY HRANIC

§ 4

Oprávnění při zajišťování ochrany hranic

(1) Při zajišťování ochrany hranic na hraničním přechodu je příslušník policie (dále jen "policista") oprávněn provést prohlídku osoby, zavazadel a dopravního prostředku.

(2) Při zajišťování ochrany hranic je policista v jejich blízkosti oprávněn

a) vyzvat k prokázání totožnosti osobu, má-li důvodné podezření, že páchá trestný čin nebo přestupek v souvislosti s ochranou hranic,

b) provést prohlídku osoby, zavazadel a dopravního prostředku, má-li důvodné podezření, že osoba nedovoleně překročila hranice nebo je hodlá nedovoleně překročit, anebo má-li důvodné podezření, že se tato osoba svým jednáním dopouští trestného činu nedovoleného překročení státní hranice,

c) vstupovat a vjíždět na jiný než veřejně přístupný pozemek za součinnosti s jeho vlastníkem nebo oprávněným uživatelem; je-li to nezbytně nutné k plnění úkolů souvisejících s ochranou hranic a hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze na tyto pozemky vstupovat a vjíždět bez součinnosti s vlastníkem nebo oprávněným uživatelem,

d) vstupovat v provozovnách4) do všech prostor, má-li důvodné podezření, že se zde nachází osoba, která spáchala trestný čin nebo přestupek v souvislosti s ochranou hranic.

(3) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 písm. a) prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat, je policista oprávněn takovou osobu předvést za účelem zjištění její totožnosti. Nemůže-li policista zjistit totožnost předvedené osoby na základě sdělených údajů, postupuje podle zvláštního právního předpisu.5) Po zjištění totožnosti policista předvedenou osobu propustí, nebrání-li tomu zákonné důvody.

(4) Při zajišťování ochrany hranic je policista oprávněn do vzdálenosti 25 kilometrů od hranic

a) vstupovat a vjíždět na jiný než veřejně přístupný pozemek při pronásledování osoby podezřelé ze spáchání trestného činu nebo přestupku souvisejícího s ochranou hranic; po provedení služebních úkonů, souvisejících se vstupem nebo vjezdem na jiný než veřejně přístupný pozemek, je policista povinen neprodleně vyrozumět vlastníka nebo uživatele tohoto pozemku,

b) provést prohlídku dopravního prostředku, má-li důvodné podezření, že je v něm přepravována osoba, která nedovoleně překročila hranice.

(5) Při provádění služebních úkonů a služebních zákroků podle odstavců 1 až 4 je policista povinen ve zvýšené míře dbát, aby osobám v souvislosti s těmito opatřeními nevznikla újma a případný zásah do jejich práv a svobod nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem.

§ 5

Oprávnění umístit bezpečnostní prostředek k zabránění nedovolenému překračování hranic

(1) Při zajišťování ochrany hranic je policie oprávněna používat technické prostředky zabraňující nedovolenému překračování hranic dopravními prostředky (dále jen "bezpečnostní prostředek").

(2) Policie je oprávněna umísťovat bezpečnostní prostředky ve vzdálenosti do 50 metrů od hranic, ve výjimečných případech lze tak učinit i nad tuto vzdálenost.

(3) Před umístěním bezpečnostního prostředku je policie povinna vyrozumět vlastníka pozemku o tomto záměru a písemně ho poučit o právech a povinnostech, která mu umístěním bezpečnostního prostředku vznikají.

(4) Umísťování bezpečnostního prostředku se považuje za stavbu pro bezpečnost státu podle zvláštního právního předpisu,7) nevyplývá-li z charakteru bezpečnostního prostředku něco jiného. V hraničním pruhu6) se bezpečnostní prostředek umísťuje jen výjimečně.

(5) Při umístění bezpečnostního prostředku je policie povinna šetřit práva a majetek vlastníka, jakož i užívací práva a majetek uživatele. Při odstranění bezpečnostního prostředku je povinna uvést, pokud je to možné, pozemek do původního stavu.

(6) Bezpečnostní prostředek, pokud to jeho charakter dovoluje, se označuje nápisem "Majetek Policie České republiky, jeho zničení, poškození nebo neoprávněné odstranění se trestá".

HLAVA III

POVINNOSTI OSOB V SOUVISLOSTI S OCHRANOU HRANIC

§ 6

Povinnosti osob

(1) V blízkosti hranic je každý povinen na výzvu policie prokázat svou totožnost.8)

(2) Každý je povinen zdržet se činnosti, jež může poškodit, zničit nebo jinak znehodnotit bezpečnostní prostředek nebo ztížit jeho využívání.

(3) Vlastník pozemku nebo jeho oprávněný uživatel je povinen strpět umístění bezpečnostního prostředku za náhradu.

HLAVA IV

ZAJIŠŤOVÁNÍ OCHRANY HRANIC PŘI PLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁVAZKŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE SCHENGENSKÉ DOHODY

§ 7

Vymezení základních pojmů

(1) Vnitřními hranicemi jsou hranice České republiky se státem, pro který jsou závazná ustanovení schengenské dohody, (dále jen "smluvní stát"). Vnitřními hranicemi se rozumí také letiště na území České republiky určené výhradně pro lety mezi smluvními státy.

(2) Vnějšími hranicemi jsou hranice České republiky s jiným než smluvním státem. Vnějšími hranicemi se rozumí také mezinárodní letiště na území České republiky určené pro lety, jejichž místo odletu, mezipřistání nebo příletu není na území smluvního státu.

(3) Letem na vnitřní letecké lince je let, jehož místo odletu a příletu je na území České republiky nebo na území smluvního státu, pokud se neuskuteční mezipřistání na území jiného než smluvního státu, (dále jen "vnitřní letecká linka").

§ 8

Ochrana vnějších hranic

(1) Ochrana vnějších hranic se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným v § 2 a zahrnuje též provedení dotazu v informačním systému vytvořeném a vedeném smluvními státy za účelem prověření, zda osoba, věci nebo vozidlo nepředstavují riziko z hlediska bezpečnosti nebo ohrožení oprávněného zájmu smluvních států.

(2) Při ochraně vnějších hranic musí být zohledněny oprávněné zájmy smluvních států, zejména z hlediska ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti.

§ 9

Ochrana vnitřních hranic

(1) Na vnitřních hranicích se neprovádí ochrana hranic podle ustanovení § 2 a lze je překračovat na kterémkoli místě.

(2) Vyžaduje-li to ochrana veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu, může vláda České republiky po projednání s ostatními smluvními státy nařízením stanovit, že po omezenou dobu budou na vnitřních hranicích prováděna opatření podle § 2, a to v rozsahu a způsobem odpovídajícím dané situaci. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, přijme vláda tato opatření bez předchozího projednání s ostatními smluvními státy. V obou případech o těchto opatřeních informuje vláda ostatní smluvní státy.

§ 10

Bezpečnostní podmínky mezinárodního letiště

(1) K zajištění ochrany vnějších hranic na mezinárodním letišti musí být splněny tyto bezpečnostní podmínky:

a) provozně technologické, bezpečnostní nebo stavebně technické podmínky k zajištění oddělené kontroly osob cestujících na vnitřních leteckých linkách a osob cestujících na leteckých linkách z jiných a do jiných než smluvních států,

b) zabezpečení prostor mezinárodního letiště, které nejsou veřejně přístupné, včetně tranzitního prostoru, před neoprávněným vstupem nebo opuštěním,

c) vytvoření podmínek pro policii k provádění opatření podle § 4 odst. 1 a § 8 odst. 2,

d) vymezení prostor pro zřízení přijímacího střediska podle zvláštního právního předpisu8a).

(2) Náklady podle odstavce 1 písm. a), b) a d) nese provozovatel letiště.

(3) Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 posuzuje Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo").

(4) Při porušení nebo nedodržení podmínek uvedených v odstavci 1 ministerstvo dočasně uzavře hraniční přechod pro vstup osob na území České republiky nebo pro opuštění jejího území, a je-li to potřeba, učiní opatření ke zrušení hraničního přechodu na tomto letišti.

HLAVA V

SANKCE A NÁHRADY

§ 11

Správní delikty na úseku ochrany hranic

(1) Porušení pořádku na úseku ochrany státních hranic se dopustí právnická osoba nebo fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti, jestliže znemožní umístění bezpečnostního prostředku nebo takový prostředek zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo neoprávněně odstraní.

(2) Za porušení pořádku podle odstavce 1 může obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit pokutu do výše 20 000 Kč.

(3) Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se obecní úřad obce s rozšířenou působností o porušení pořádku na úseku ochrany hranic dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení došlo.

(4) Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti porušení, způsobu provedení, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(5) Pokutu vymáhá a vybírá orgán, který ji uložil.

(6) Výnos pokut je příjmem obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

(7) Na řízení o správním deliktu se vztahuje správní řád.9)

§ 12

Náhrady majetkové újmy a úplata za omezení vlastnického práva

(1) Vznikla-li vlastníku či oprávněnému uživateli pozemku v důsledku umístění bezpečnostního prostředku majetková újma, má právo na její náhradu, pokud není možné pozemek uvést do původního stavu. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno u ministerstva do 60 dnů od jejího vzniku, jestliže jde o újmu na polních kulturách, v ostatních případech do 1 roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká.

(2) Jestliže je vlastník pozemku omezen umístěním bezpečnostního prostředku v obvyklém využívání pozemku, má právo na přiměřenou náhradu za toto omezení. Náhradu za omezení hradí ministerstvo, u něhož je nutno toto právo uplatnit do 1 roku ode dne oznámení o umístění bezpečnostního prostředku na pozemku, jinak zaniká.

(3) Nedojde-li k dohodě o náhradě majetkové újmy nebo o náhradě za omezení využívání pozemku do 3 měsíců ode dne podání návrhu na uzavření dohody s ministerstvem nebo do 3 měsíců ode dne uplatnění práva na náhradu vlastníkem nebo oprávněným uživatelem pozemku, lze se náhrady domáhat u soudu.

(4) Neposkytuje se náhrada škody vzniklé na majetku státu. Náhrada za majetkovou újmu podle odstavce 1 nebo náhrada za omezení užívání pozemku podle odstavce 2 se neposkytuje, jde-li o pozemek ve vlastnictví státu.

(5) Stát odpovídá za škodu způsobenou policií nebo policistou v souvislosti s plněním jejich úkolů stanovených tímto zákonem.

(6) Náhradu majetkové újmy poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.

--------------------------------------------------------------------------------

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o přestupcích

§ 14

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb. a zákona č. 78/2002 Sb., se mění takto:

1. Za § 44 se vkládá nový § 44a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3c) zní:

"§ 44a

Přestupky na úseku ochrany státních hranic

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně znemožní umístění bezpečnostního prostředku zabraňujícího nedovolenému překračování státních hranic dopravními prostředky nebo úmyslně takový prostředek označený podle zvláštního právního předpisu3c) zničí, poškodí, neoprávněně přemístí anebo jej neoprávněně odstraní.

(2) Přestupku se dopustí občan České republiky, který při vstupu na území České republiky

a) překročí státní hranice mimo hraniční přechod,

b) se úmyslně vyhne kontrole na hraničním přechodu,

c) užije k překročení státních hranic hraniční přechod v jiné než stanovené provozní době nebo v rozporu s účelem hraničního přechodu,

pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 pokutu do výše 5 000 Kč.

3c) § 5 odst. 6 zákona č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).".

2. V § 86 písm. a) se slova "a § 44" nahrazují slovy ", § 44 a § 44a".

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

§ 15

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003 s výjimkou ustanovení části první hlavy IV, které nabývají účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku.

--------------------------------------------------------------------------------

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Rychetský v. r.

--------------------------------------------------------------------------------

1) Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985.

Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.

2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).

3) Například Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody a Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o zrušení vízové povinnosti.

4) § 7 odst. 3 obchodního zákoníku.

5) § 13 odst. 6 až 8 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 265/2001 Sb.

6) Zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státních hranicích).

7) Stavební zákon.

8) § 13 odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění zákona č. 26/1993 Sb.

8a) § 73 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

 

zdroj : Internet

Premium Joomla Templates