Čtvrtek, 15. Listopadu 2018 03:12:19

Rozdělení pohraničních hlídek

Druhy pohraničních hlídek

  Rozdělení hlídek se od 50. let měnilo v závislosti na plnění jejich úkolů. Jejich úkoly ale i názvy řešily předpisy PS I-l, a OSH I,-l, Pohraniční hlídka.Do roku 1962 PS užívala následující názvy hlídek: dozor, pořádková hlídka, prověrka, eskorta, pohraniční pošta, léčka, hlídka u objektu, hlídka u závory

Zde uváděné hlídky patřily mezi nejdůležitější v období 70.-80.let, vykonávající službu mimo ubytovací objekty rot Pohraniční stráže.

 

Poplachová hlídka - hlídka byla složena ze tří pohraničníků (velitel, psovod, řidič dopravního prostředku, UAZ, sněžný skútr BURAN, sněžná rolba, člun, vrtulník), hlídka se určovala k prověřování poznatků v úseku střežení. Úsek střežení se členil na několik pásem:

1. pásmo přístupů (prostor od hranice hraničního pásma po signální stěnu)

2. pásmo signálů (signální stěna)

3. pásmo překrytí (prostor mezi signální stěnou a státní hranicí)

  Byla určována na celý operační den. Operační den začínal v 19.00 hodin, na tuto dobu se vedl plán ochrany státní hranice, který obsahoval jmenný seznam všech pohraničníků s jejich konkrétními úkoly na daný den. Tento plán připravoval vždy VR nebo pověřený zástupce. Plán reagoval na operativní situaci ve svěřeném úseku, jakož i na letní a zimní období, kdy se podstatným způsobem měnil způsob ochrany státních hranic.

  Její příslušníci byli připraveni na základě podnětu do 3 minut opustit rotu PS. To znamenalo povinnost pro její členy být ve stavu neustálé bojové připravenosti (členové byli oblečeni, obuti, zbraně vydány ze zbrojního skladu, pes byl umisťován v tzv. pohotovostním kotci). Hlídka byla po krátké instruktáži vysílána do prostoru DDR. Nejčastějším důvodem výjezdu byla prověrka signálů a neznámých osob na přístupech ke SH.

 

Kontrolní hlídka, tzv „KAHÁČKO" byla nejčastěji využívaná hlídka o síle 1 – 2 pohraničníků, jejím určením byla kontrola prostoru jak mezi signální stěnou / SIS / a hranicí hraničního pásma / HP /, tak i přímo na signální stěně / SIS /. Jednalo se většinou o hlídky, kde byl psovod se služebním psem. V noci téměř vždy. Při postupu na stanoviště plnila kontrolní úkoly, na stanovišti podle jeho charakteru jako hlídka pozorovací, nebo skrytá.

 

Strážný u roty - byla jednočlenná hlídka střežící a v případě potřeby jako první bránící uzavřený pozemek pohraniční roty. Strážný rovněž plnil úkoly k OSH. V době denní prováděla službu většinou na pozorovatelně u roty, v době noční potom jako klasická strážní služba na vnitřní straně oplocení roty.

 

Pátrač - byla jednočlenná, ve výjimečných případech vícečlenná hlídka v civilním oděvu provádějící službu v týlu roty, zejména na přístupových trasách, nádražích, autobusových zastávkách. Úkolem této hlídky bylo vytipovat potencionálního narušitele SH, tohoto sledovat na přístupu ke státní hranici a upozornit odpovědnou osobu na rotě, která většinou prostřednictvím poplachové hlídky zajistila její zadržení. Hlídky byly metodicky řízeny zpravodajskými orgány Pohraniční stráže. Příslušníci byli vyzbrojeni většinou pistolí ráže 7,65 mm v podpažním pouzdru. Dále měli k dispozici slzný plyn KASR, pouta a radiostanici, popř. tzv. mobilní pojítko. Jednalo se o systém drátového spojení v terénu, kdy každý příslušník hlídky měl možnost připojit své rozkládací hovorové zařízení do takto zřízené sítě. Vývody byly skrytě rozmístěny na hranici hraničního pásma a na čáře signálů. Pojítky byli vybaveni i členové PPS.

 

Stráž hranice - byla pohraniční hlídka složená ze dvou a více pohraničníků, vykonávající službu ve svěřeném úseku střežení SH, provádějící službu na obou stranách SiS. V šířce úseku až 1000 metrů, střežící kombinací pochůzky, skrytého střežení s pozorováním a nasloucháním. Hojně využívala různé nástražné prostředky pro signalizaci blížícího se narušitele. Na konci 80. let bylo její využití poměrně ojedinělé.

 

Technická hlídka - byl složená z jednoho a více pohraničníků, určená ke kontrole a opravě ženijních, spojovacích a signálních prostředků a zařízení v úseku roty, kromě těchto pracovních úkolů plnila i úkol k ochraně SH. Služba byla vesměs prováděna v pracovním oděvu (montérkách), běžnou obuví byly holínky. Kromě pracovních nástrojů byla hlídka plně vyzbrojena.

 

Prověrková hlídka - byla hlídkou složenou z jednoho a více pohraničníků. Velice často se jednalo o vojáka z povolání, provádějícího prověrku činnosti pohraničních hlídek v terénu. Prověrkovou činnost zabezpečovala nejenom rota pomocí vlastních sil ale příslušníci nadřízených velitelství (prapor, brigáda ). Hlídka často simulovala „cvičné" proryvy signální stěny / SIS / a státní hranice / SH/ v těchto případech velice často překonávala signální stěnu.

  Cílem bylo prověřit činnost hlídky, její součinnost s hlídkami ostatními, včetně prověrky vycvičenosti služebních psů. Naprosto běžnou věcí bylo zadržení takovéhoto „narušitele" s použitím služebního psa, nebo smečky na volno. Z těchto důvodů většinou tuto činnost prováděli praporní a brigádní funkcionáři zabývající se výcvikem služebních psů, nebo zvlášť připravení dobrovolníci.

 

Eskortní hlídka - úkoly hlídky vycházely z jejího názvu, jednalo se o hlídku určenou k hlídání zadržených osob a jejich převozu. Počet pohraničníků byl závislý na počtu zadržených, zpravidla se určovali dva pohraničníci na jednoho zadrženého. Eskortní hlídka byla často posilována služebním psem.

Premium Joomla Templates