Pátek, 20. Července 2018 10:38:24

Pohraniční hlídka

 

  Ochrana státních hranic byla prováděna prostřednictvím pohraničních hlídek. Jejich hlavním úkolem bylo zjistit a zadržet narušitele státních hranic. V každé hlídce, která byla složena z více jak jednoho pohraničníka, se vždy určoval velitel hlídky. Požadavek na velitele byla jednak politická a odborná připravenost, kázeň a znalost úseku roty. Podle způsobu, jakým se hlídka v terénu pohybovala, se hlídky dělily na pěší, motorizované, na kolech, lyžích, člunech, vrtulnících a dříve na koních.

  Služba začínala vydáním bojového rozkazu a končila hlášením poznatků ze služby při návratu k rotě. Vydání bojového rozkazu k ochraně SH byl velice důležitý úkon, povýšený až na rituál, vydání bojového rozkazu bylo i velice důležitým právním aktem. Po jeho vydání a potvrzení ze strany velitele hlídky, hlídka plnila „Bojový úkol" v podmínkách míru. Tento akt dával pohraničníkům stanovená práva, ale zároveň je zavazoval k odpovědnému plnění úkolů, jejichž porušení bylo řazeno do přísnější „vojenské" trestní sazby.

  Délka služby závisela na charakteru ochrany hranic. Při běžné ochraně se jednalo o službu do deseti hodin, při tzv. zesílené ochraně byla služba prodlužována až na 14 hodin v operačním dnu. Operační den byl časový úsek začínající v 19.00 hodin jednoho dne a končící v 19.00 hod. dne následujícího.

  Byly výjimečné případy, kdy služba byla prodlužována i na delší dobu a to zejména na vzdálených stanovištích, tzv. piketech . Pikety byla „vysazená" stanoviště v terénu, která umožňovala efektivnější zákrok v daném úseku, v celé řadě případů se pikety stavěly za signální stěnou , to umožňovalo tří a vícečlenné hlídce provádět nejenom běžný výkon služby, ale v případě narušení signální stěny vykonávat i funkci skupiny překrytí.

Do celkové doby služby se započítávaly i práce na státních hranicích, dále údržba ženijních, spojovacích, dopravních, signálních prostředků, nácviky služebních psů a jízdy řidičů.

 

Základním úkolem hlídky bylo:

- chránit a bránit svěřený úsek SH a zadržet všechny narušitele SH, narušitele pohraničního režimu, osoby přistižené při trestné činnosti, dále osoby poskytující jim pomoc;

- zabránit občanům, kteří pracují v blízkosti SH, vést rozhovory a dorozumívat se přes SH s občany sousedního státu, zadržet osoby, které neoprávněně předávají, nebo přejímají jakékoliv předměty přes SH;

- chránit obyvatele pohraničního území před napadením nepřítelem a chránit majetek v socialistickém a osobním vlastnictví.

Hlídkám a jejím příslušníkům byla vštěpována nezbytnost bdělosti, rozhodnosti, odvahy, iniciativnosti, vynalézavosti a aktivního vyhledávání narušitelů.

 

Předpisy upravující výkon služby na hranicích ve svých ustanoveních naprosto striktně zakazovaly:

- přecházet a vést palbu na území sousedního státu;
- navazovat s občany a pohraničními orgány sousedního státu jakýkoliv styk;
- ve výkonu služby se rozptylovat, spát, nedovoleně manipulovat se zbraní, municí a ostatními technickými prostředky;
- v noční době kouřit;
- opouštět nebo měnit stanoviště, osu postupu, pokud to přímo nevyžaduje situace k zadržení narušitelů SH;
- ve službě odkládat zbraň, vydat ji z ruky, nebo ji mít v takové poloze, která ztěžuje její použití;
- nerušit plnění úkolů k ochraně státních hranic po uplynutí stanovené doby služby, zjistila-li narušitele nebo příznaky svědčící o jeho přítomnosti, rovněž přerušit vyhledávání a pronásledování narušitele, bez rozkazu velitele roty;
- způsobovat svévolně jakékoliv stopy, změny nebo škody na signálních, kontrolních, spojovacích, ženijních a jiných prostředcích a zahlazovat zjištěné stopy bez rozkazu VR;
- vstupovat v době služby do hostinců, obchodů, domů a bytů občanů, kromě výjimky při pronásledování a zadržení narušitele a není-li to hlídce určeno v rozkaze ok OSH;
- před službou a v průběhu služby požívat alkoholické nápoje.

 

1. Příprava a vyslání hlídky do služby

Příprava hlídky do služby byla nařizována dozorčím roty 30 minut před vlastním nástupem. Příprava spočívala v převzetí výstroje a výzbroje, která byla upřesňována v závislosti na charakteru plnění úkolů, v závislosti na denní či noční době a povětrnostních podmínkách. V případě zařazení psovoda či řidiče se prováděla tzv. aktivizace služebního psa a kontrola dopravního prostředku. Deset minut před vydáním bojového rozkazu byla provedena dozorčím roty (DR) kontrola připravenosti hlídky, tato kontrola spočívala nejenom ve fyzické kontrole, ale často i teoretickém přezkušování znalostí oprávnění použití zbraně, či jiných právních předpisů ze strany vysílajícího dozorčího důstojníka roty. (DDR)

Po splnění všech těchto úkolů byl ze strany DDR vydáván plně vystrojené, vzorně upravené a vyzbrojené hlídce rozkaz. Po hlášení velitele hlídky, např.: „Soudruhu kapitáne, pohraniční hlídka ve složení svobodník XY + vojín ZT se dostavila k převzetí bojového rozkazu k ochraně státních hranic Československé socialistické republiky." Dozorčí důstojník této hlídce, a to naprosto neformálně, velel: „Pozor! Vydávám bojový rozkaz k ochraně státních hranic Československé socialistické republiky!"

Tento rozkaz byl vydáván u nástěnné mapy nebo u plastického stolu svěřeného úseku a obsahoval:

- informace o operativní situaci doplněnou např. přehledem o pátrání po nebezpečných a ozbrojených pachatelích trestné činnosti ve vnitrozemí;
- druh hlídky, úsek střežení a činnost za přesunu na stanoviště;
- způsob využívání prostředků, služebního psa, dobu služby;
- stanoviště, úkoly a osy postupu sousedních hlídek, vzájemnou součinnost;
- způsob činnosti na stanovené signály;
- maskování, bezpečnostní opatření;
- celkovou dobu služby.

  Po ověření pochopení DDR velel: „Proveďte", odpovědí bylo „Provedu" a následoval odchod hlídky z místnosti DR k nabití zbraní. Nabití zbraně probíhalo stanoveným způsobem, kdy byl za přítomnosti DR do zbraně zasunut zásobník. Tehdejší předpisy přísně zakazovaly mít náboj v nábojové komoře. Při přesunu v dopravních prostředcích zbraně nabíjeny nebyly!

 

2.Taktika činnosti pohraniční hlídky

  V případě zjištění stop hlídkou, nebo jiných příznaků po narušiteli SH byla hlídka povinna provést neodkladně vyhodnocení, zjistit směr postupu, počet osob, stáří stop, jejich zvláštnosti a výsledek okamžitě hlásit na rotu. Před zahájením pronásledování měla za úkol stopy zajistit proti poškození a znehodnocení.

  Pohraniční hlídka, která ve službě zjistila jakýkoliv příznak po narušiteli státních hranic, byla povinna tyto příznaky neprodleně vyhodnotit, v případě zjištění stop, provést jejich vyhodnocení, v rámci čehož zjišťovala směr postupu, počet osob, případně stáří stop včetně jejich zvláštností. Tento výsledek okamžitě hlásila na rotu Pohraniční stráže buď pojítkem v terénu, radiostanicí, popř. jiným smluveným signálem.


Stanovené signály byly součástí vydávaného rozkazem k OSH ČSSR, jednalo se např. o signály  nebezpečí „proryvu" do zahraničí -červená světlice, „proryv" do vnitrozemí-zelená světlice, žádám o pomoc-bílá osvětlovací, nebo červený déšť, napojte se na síť dvě bílé osvětlovací, popř. šrapnel.

Hlídky byly jiným způsobem instruovány, když stopy vedly ze zahraničí do vnitrozemí, nebo z vnitrozemí do zahraničí.

  Vzhledem k nebezpečí z prodlení v případě zjištění stop do zahraničí zahajovala hlídka pronásledování vždy samostatně s úkolem zadržet narušitele dřív, než se mu podaří překročit hranici na území sousedního státu. V těchto případech se nařizovalo členům hlídky provádět pronásledování s plným vypětím sil.

  V takovýchto případech bylo dovoleno v průběhu pronásledování odkládat nepotřebné výstrojní součástky, které bránily rychlému pohybu. V případě skrytí pronásledovaného v obydleném objektu měla hlídka možnost za určitých podmínek provést domovní prohlídku.

  V případě, kdy hlídka dosáhla prostoru státní hranice, aniž by dostihla pronásledovaného narušitele, měla tato za povinnost provést průzkum terénu v bezprostřední blízkosti SH a zde zaujmout tzv. skryté pozorování.

  Platné předpisy přísně zakazovaly vstupovat na území sousedního státu, jakož i vést na jeho území palbu. Přes zákonem stanovená omezení čas od času docházelo k excesům týkajícího se překročení SH na území sousedního státu. Tato porušení platných předpisů byla vždy důkladně řešena orgány Vojenské kontrarozvědky. Osoby, které se těchto pochybení dopustily, v případě že nebyly trestně stíhány vojenským soudem, byly vždy a bez výjimek stahovány ze služby na 1. sledu a přemisťovány spolu s kázeňským trestem k tzv. zabezpečovacím jednotkám v týlu brigád.

 

3.Činnost hlídky při zadržení narušitele státních hranic.

  Zadržení narušitele státních hranic bylo považováno za finální činnost hlídky při ochraně státních hranic. Tato činnost byla dlouhodobě, a to nejenom v základním výcviku, ale i průběhu celé služby velice důsledně procvičována na nekonečném množství cvičných zadržení .

  Hlavním taktickým prvkem byl moment překvapení z bezprostřední vzdálenosti. Při tomto zákroku bylo povinností hlídky maximálním způsobem šetřit zdraví a životy zúčastněných osob.

  Příslušníci Pohraniční stráže byli důsledně cvičeni k vzájemnému taktickému krytí při postupu k narušiteli. Hlídka jak za běžného postupu, tak při zadržení byla povinna mít zbraň v takové poloze, která jí umožňovala její okamžité použití.

  Nejvíce případů použití zbraně bylo v případě tzv. neuposlechnuté výzvy. Jednalo se o všechny případy, kdy prchající osoba neuposlechla výzvy k zastavení. Tato výzva se prováděla zvoláním, popř. tzv. varovným výstřelem.

  V případě, že osoba uposlechla výzvy, bylo prováděno její zadržení, poutání a po provedení předběžné osobní prohlídky vždy a zásadně velitelem hlídky za neustálého jištění členem hlídky. V případě, že byl v hlídce psovod ze služebním psem prováděl poutání on. Pohraniční stráž měla povolenu výjimku v rámci tehdejší MV, kdy se poutání se prováděla s rukama vzadu, zatímco Veřejná bezpečnost prováděla poutání rukou vpředu.

  Součástí prohlídky a poutání byl vždy krátký výslech. Pohraničníci byli v rámci bojové přípravy takticky cvičeni k zadržení a popř. k likvidaci vícečetných ozbrojených skupin V rámci bojové přípravy byly organizována např. tématická cvičení s cílem zdokonalit tuto činnost, v rámci vojskových úkolů byla prováděna cvičení k likvidaci vojenských ozbrojených výsadků, obrněných cílů a obrana svěřeného úseku SH v případě napadení státu.

Předpisy Pohraniční stráže v případě jakéhokoliv zranění osoby nařizovaly provádět jejich ošetření po odebrání zbraní. Zároveň zakazovaly prohlídku mrtvých osob hlídkami.

 

4. Povinnosti hlídky při pozorování vzdušného prostoru.

  Tato činnost byla považována za velice důležitou aktivitu Pohraniční stráže. Letouny a zejména vrtulníky NSR a USA velice často prováděly přelety naší SH za účelem nejenom vzdušného průzkumu a provokovala tak aktivitu našeho systému protivzdušní obrany státu. V několika případech i k nelegálnímu proniknutí do vnitrozemí za účelem přepravy osob. Z těchto důvodů bylo pozorování vzdušného prostoru jednou ze základních povinností pohraničních hlídek při ochraně našich hranic.

  Toto opatření, na kterém se Pohraniční stráž podílela, doplňovala ostatní formy celého komplexu pozorování a ochrany vzdušného prostoru prováděné útvary protivzdušné ochrany státu / PVOS / s využití další techniky (vidové hlásky, radiolokátory, letecká a raketová technika ).
Vidové hlásky Československé lidové armády se velice často nacházely v hraničním pásmu, ve většině případech před signální stěnou. Spolupráce s rotami PS byla velice úzká, a to nejenom po služební stránce, ale často i po stránce osobních vztahů. Hlásky byly nepřetržitě obsazovány od rozednění do setmění.

  Všichni vojáci PS byli školeni a v praxi prověřováni ke zjišťování letounů podle výsostného označení, imatrikulačních znaků, druhů a typů letounů. Povinností každého pohraničníka bylo kromě registrace a hlášení uvedených znaků předání informace o poloze letounu, popř. jejich počtu, směru a výšce letu. V případě přeletu dávala hlídka okamžité hlášení tzv. heslem „VOZDUCH" – přelet.

V případě situace, kdy by byla hlídka na místě v době, kdy by byl prováděn výsadek, nebo nástup osob, bylo povoleno použití zbraně.

Premium Joomla Templates