Středa, 14. Listopadu 2018 01:43:12

Kontrolní orný pás

 

  Kontrolní pás měl zachytit stopy tzv. narušitelů, z jejichž směru na zoraném pásu mohla hlídka PS určit směr – zda bylo narušení z ciziny nebo z vnitrozemí – a podle toho reagovat. Základním znakem tohoto druhu ženijnětechnických opatření k ochraně státní hranice měla být jeho souvislost a dostatečná šíře. Požadavek souvislosti znamenal, že pás měl obsáhnout celý úsek brigády, včetně např. lesních, kamenitých a bažinatých úseků.

 

  Dostatečná šíře pak měla vyloučit překonání kontrolního pásu narušitelem bez otisku stop. Šíře ovšem závisela na terénních poměrech. Tam, kde bylo budování orného pásu nákladné na prostředky i čas, připouštěla se hlavní správou šíře 6 m. Pro podmínky lesního průseku pak bylo ideálem, aby narušitel nepřekonal kontrolní pás pomocí tyče přeskočením, zorat 10 m. Pro většinu úseku chebské brigády lze však v průsecích očekávat šíři kolísající mezi oběma hodnotami, přihlédneme-li k šířím průseků zprvu 10 m, poté rozšířených na 16 m a 18 m na hranici s NDR. Při šířce průseku 15 m totiž bylo předepsáno minimálně 8 m, při šířce průseku 10 m pak na orný pás mělo zbýt alespoň 6 m. Co se týče volného prostranství, zde o maximální šířce doklady nejsou, je však jasné, že byla přinejmenším stejná jako u maxima orného pásu v průseku.

 

Vedle diskutování šíře pásu bylo důležité i jeho okolí, jak měl být zapojen do ženijnětechnického zabezpečení.

 

 elezn opona

 

  Na okraji průseku směrem od státní hranice měla být pěšinka pro kontrolu pásu, poté následoval vlastní orný pás. Mezi pásem a drátěným zátarasem muselo být pamatováno na technickou (ženijní) pěšinku. Zbývající prostor průseku od drátěného zátarasu k lesu mohl být využit k postavení věžové pozorovatelny a měl sloužit hlídkové pěšince.

 

  Požadavek souvislosti kontrolního pásu byl dán postupem orby. Relativně nejjednodušší bylo zřízení kontrolního pásu mimo les. Vyznačení průběhu bylo provedeno v květnu 1951, tedy stejně jako v případě trasy průseku. Problémem značení však bylo jeho dochování. Vytyčená trasa se mohla ztrácet – na polích se během roku 1951 ještě bez omezení pracovalo. Z toho důvodu také pásy ještě nemohly být orány. S orbou se započalo až v září roku 1951. Po přeorání , musel být kontrolní pás ještě převláčen a zbaven všech předmětů, např. velkých kořenů a kamení, které by na něm znemožňovaly zachytit stopy.

 

htanice sssr 

 

  Nastíněné „komplikace“ ve tvorbě kontrolního orného pásu pramenily do jisté míry z toho, že v této době ještě nevstoupilo v platnost v plné míře ustanovení o pohraničním území z dubna 1951, které s platností od 1. 6. 1951 zavádělo na rozdíl od stávající situace dvě kategorie území: hraniční a při hranici se nacházející zakázané pásmo. Jelikož však tato pásma nebyla ještě vytyčena, uplatňovalo se nové ustanovení v rámci stávajícího vytyčení pohraničního území a s přítomností obyvatelstva na území předpokládaného zakázaného pásma.

 

  V roce 1953 byl při dobudovávání kontrolního pásu kladen důraz na jeho souvislost, s čímž korespondovalo, vedle dalších zoraných kilometrů, zaměření se na „obtížná místa“ trasy orného pásu. Konkrétně se to na hranici s Bavorskem projevilo v zavážení skalnatého povrchu např. popelem a snahou o odvodnění rozbahněného terénu. V lesních průsecích se pak pokračovalo v dobývání pařezů a prováděla se orba kontrolního pásu pásovými traktory zapůjčenými Hlavní správou Pohraniční a Vnitřní stráže (HS PVS).

 

  Kontrolní orný pás byl tedy v úsecích brigád hotov v zásadě během dvou let. Již během budování nastávají v podstatě všední starosti o jeho funkčnost („čitelnost“). Po roztátí sněhu, oblevách, velkých deštích bylo nutné jej obnovit: nejen převláčet, ale též obnovit jeho souvislost v těch místech, kde z něj byla zemina odplavena – tj. ze skalnatých míst a povalových cest, vybudovaných na rozbahněném terénu. Vedle toho byla nutná také běžná údržba: časté vláčení, aby byl povrch sypký a nezarůstal.

 

  Na špatný stav údržby pásu upozorňovaly mnohé kontroly z hlavní správy. Příčina byla hledána v nedostatku či poruchovosti traktorů. Je třeba také říci, že prognóza o vytvoření pásu nebyla naplněna v případě bažinatých úseků na hranici s NDR.

 

  Pokud bychom chtěli být velmi přesní, tak bychom museli konstatovat, že kontrolní pás nebyl hotov během zkoumaného období vlastně nikdy. Příčinou byly jednak práce na již zmíněných problematických lokalitách, jednak změny trasy a přestavby drátěného zátarasu, které byly prováděny v letech 1954 a 1955.  

 

Premium Joomla Templates