Pátek, 20. Července 2018 10:37:19

Nastražovadla

Mezi první ženijnětechnické prostředky používané jednotkami PS na státní hranici   lze označit nástražná osvěcovala.

 

Nástražná osvěcovadla nebo-li nástrahovadla. Jsou jednoduchým a učiným prvkem lokálního prostředku ŽTZ ., který nebyl časově náročný na instalaci ani udržbu .

 

 

 

  Nástražná osvěcovala umísťovali do terénu jednotliví pohraničníci. Během doby se ustálila praxe, že hlídka svá nástrahovadla buď po skončení služby deaktivovala, svinula nástražný drát na cívky a odnesla s sebou,5 nebo zůstávala nástrahovadla v terénu víceméně trvale. Nástrahovadly byly do služby vybavovány zpravidla nepohyblivé hlídky, střežící z jednoho stanoviště některé z nejvíce používaných (pravděpodobných) míst k postupu tzv. narušitelů ke státní hranici. Na těchto místech mohla být nástrahovadla rozmístěna i trvale. Nebyl tedy nástrahovadly přehrazen celý úsek roty, i když na druhé straně mohla určitý směr přehrazovat ve více sledech. Poté, co byl vybudován drátěný zátaras, byla stacionární nástrahovadla po určitou dobu rozmísťována v něm, přičemž nemáme na mysli jen případ, kdy jich bylo užíváno v úseku pobořeného drátěného zátarasu.

 

  Těchto nástražných osvěcovadel bylo sice několik druhů, avšak od počátku nejužívanějším byla osvěcovadla na signální náboje spádová a úderníková, resp. jindy nazývaná s pevným nebo volným úderníkem. Skládalo se z výmetné trubky (výmetnice), do níž byl vkládán signální náboj (světlice). Od výmetnice vedl jeden drát o možné délce až 100 m nebo dva dráty o délce až 50 m na dvě strany. V činnost se uvedlo tahem (zavaděním) za nástražný drát. Poté došlo k iniciaci interakcí zápalky signálního náboje s úderníkem výmetnice7 buď pádem signálního náboje na úderník nebo tím, že pružina vymrštila naopak úderník vzhůru proti zápalce signálního náboje. Dále je třeba zmínit ještě jeden druh nástrahy, označované jako signální nástrahovadlo. Toto zařízení využívalo také nástražný drát, ovšem při zavadění o drát došlo k zapnutí běžné ploché baterie, což rozsvítilo malou žárovku.

 

  Při instalaci signálního nástrahovadla bylo nutné dbát na kolmé postavení; při jiném než kolmém postavení hrozilo, že signál nebude spatřen, resp. že světlice, jsoucí ve vzduchu kratší dobu, bude dohořívat v porostu a vznikne nebezpečí požáru. Ze stejných důvodů (zachycení světlice ve větvoví) bylo upuštěno též od upevňování nástrahovadel na stromy nebo do jejich blízkosti a byla umísťována na zatlučený kolík. V souvislosti s trvalým umístěním nástrahovadel v terénu hrozilo nebezpečí ztráty funkčnosti zvlhnutím náboje nebo zamrznutím v případě zimního období. Naopak v činnost nástrahovadlo uváděla v zimním období tíže námrazy (nástražný drát musel být podpírán), po celý rok pak silné poryvy větru; to samozřejmě neslo nutnost vysílání prověřovacích a technických hlídek. Působení těchto sil na drát bylo možné do jisté míry eliminovat natažením dvou drátů na dvě strany; takto bylo řešeno též pozdější zdokonalení, kdy světlice vystřelila i v důsledku přestřihnutí drátu.

 

  Vlivy poryvů větru, sněhu, námrazy a vlhkosti obecně omezovaly, zvláště při dlouhodobé instalaci v terénu, funkčnost tohoto druhu ŽTZ, což se zrcadlilo v nákladech naúdržbu, a to jak z hlediska materiálního, tak z hlediska časové náročnosti propohraničníky.

 

Dlouhodobé používání v terénu neslo s sebou nároky na konzervaci (nátěr) drátu, konzervacivýmetnic a také na uchránění signálního náboje před vlivem vlhkosti.

 

Udržovat všechna trvale umístěná nástrahovadla v úseku roty ve funkčním stavu bylo časově a doborně náročné a proto byla pro tento úkol zřizována technická hlídka.

 

  Při současném budování dalších ženijnětechnických zařízení, zátěži služby, odvelování do škol a kursů, nemocích atd. však „nebyli lidi“ na přezkušování nástrahovadel, nabíjení vystřelených, spravování nataženého nástražného drátu…

 

  Používání nástražných osvěcovadel na signální náboje však mělo ještě jednu vadu na kráse, která způsobovala, že je pohraničníci nepoužívali právě s nadšením. Jejich instalace byla nejen pracná, ale i nebezpečná. Zpravidla se jednalo o jedno zranění měsíčně. Jednalo se o poranění rukou, hlavy, případně popáleniny, přičemž některá zranění byla hodnocena jako těžká. Důsledkem poranění rukou byly i amputace článků prstů.

 

  Tento větší počet zranění vedl k tomu, že velitelé rot začali k nastavení a ošetřování nástrah vyčleňovat zvláštní kontrolní hlídky. Nicméně zranění se nevyhýbala ani těmto hlídkám. Nástražné osvěcovadlo na signální náboj bylo totiž už z principu nestabilní. Zranění vznikala spadnutím nabité výmetnice na zem, při vkládání signálního náboje do výmetnice, při uklouznutí s výmetnicí.

 

  Pro tehdejší dobu je příznačné, že velmi dlouho trvalo, než byla uznána nebezpečnost tohoto druhu nástrahovadel při dlouhodobém užívání. Velení PS zpočátku, ve snaze snížit počty zraněných, a tím zabránit poklesu stavů na rotách, jednání zraněných pohraničníků hodnotilo jako neopatrné, jako nedodržování platných nařízení a nabádalo ještě navíc ke kriminalizování. Nebralo tak v úvahu, že nabytí zručnosti v instalaci nástrahovadel množstvím pohraničníků nebylo v počátcích reálné. O tom, jaký způsob byl pro instalaci mnástražného osvěcovadla bezpečný, svědčí i to, že pro vložení signálního náboje do výmetnice, prováděné na závěr instalace osvěcovadla, byl uznán jako jedině správný a bezpečný způsob – vleže.

 

Hlídky měly být do služby vybavovány dvěma nástražnými osvěcovadly, zejména pak v době noční. V zimním období měla být používaná nástrahovadla natřena podle možností bílou barvou.

 

  Na trase drátěného zátarasu bylo uvažováno koncem roku 1952 o vybudování elektrických a uhlíkových nástrahovadel. Tato nástrahovadla nespotřebovávala drahé signální náboje, jichž nebyl vždy dostatek, a byla bezpečnější. Své výhody měla též z hlediska trvalé instalace, neboť byla odolnější vůči klimatickým vlivům. Musela však být napojena na elektrickou síť, což byl důvod, proč byly práce na nich několikrát zastaveny pro nedostatek materiálu k vybudování elektrického rozvodu.

 

  Proto se ustálila původní zásada vybavovat nástražnými osvěcovadly především nepohyblivé hlídky střežící státní hranici a instalovat je na „nebezpečných směrech“, v nepřehledném terénu nebo za podmínek ztížené viditelnosti.

 

Premium Joomla Templates