Čtvrtek, 15. Listopadu 2018 02:54:42

Cvičení Šumava 68

  Cvičení ŠUMAVA 68 se konalo na území Československa, Polska, NDR a SSSR. Přesný termín konání cvičení (20. až 30.6.1968), jeho rozsah a způsob organizace, byly direktivně nařízen v závěru návštěvy návštěva ministra obrany SSSR maršála Sovětského svazu A. A. Grečka, která se uskutečnila v Československu ve dnech 17. až 23.5.1968.

  Tohoto cvičení se mělo původně zúčastnit šest štábů vševojskových armád (dvou sovětských, z toho jedné z Přikarpatského vojenského okruhu a jedné ze Skupiny sovětských vojsk v Německu, dále dvou československých, jedné polské a jedné maďarské). Avšak na základě pokynu hlavního velitele vojsk Varšavské smlouvy maršála Sovětského svazu I. I. Jakubovského ze dne 30.5.1968 byly dodatečně do jeho rámce zařazeny rovněž síly 7. armády PVOS ČSLA ( pravděpodobně z důvodu zajištění kontroly-monitorování vzdušného prostoru štábem cvičení ), štáb jedné armády Skupiny sovětských vojsk v Německu a štáb jedné armády Maďarské lidové armády (cvičení tak zahrnulo devět štábů armád). Samotné řízení celého cvičení přešlo z ministra národní obrany ČSSR na hlavního velitele vojsk Varšavské smlouvy.

  První sovětské jednotky přišly na čs. území již 27.5.1968 a poslední je opustily až 3.8.1968. Maršál Jakubovskij odletěl 19.7.1968. V průběhu cvičení se uskutečnily průzkumy našich komunikací pro případné další přesuny sovětských jednotek. Samotné ukončení cvičení mělo neslavný závěr. Došlo k provokativnímu prodlužování odsunu cvičících sovětských vojsk z území Československa. Spojovací síť ze cvičení ŠUMAVA, především tzv. spojení „VČ“, zůstala v zájmu příprav provedení okupační operace „DUNAJ“ i po jeho ukončení rozvinutá. Celkem se cvičení ŠUMAVA na čs. území zúčastnilo okolo 24 000 vojáků (z toho téměř 18 000 spojeneckých), 79 tanků (z toho 68 spojeneckých) a 87 letadel nebo vrtulníků (z toho 66 spojeneckých). Celkový počet vojáků zapojených do cvičení na území NDR, Polska, SSSR a Maďarska se odhadoval na 30 až 40 000.    

                                                                         (použito z citace Pavla Minaříka vojenství CZ)

 

Přípravy Polské lidové armády k operaci DUNAJ

 

tento text popisuje fakta přípravy na vícestupňové taktické cvičení polské armády "POCHMURNE LATO"  na přelomu července a srpna 1968. Vojska okruhu měla být uvedena do stavu bojové pohotovosti s možností okamžitého přechodu k plnění bojových akcí.

 

  Dne 25. 7. v rámci 2A PLA skončila příprava velitelských rozhodnutí ke cvičení POŠMOURNÉ LETO 68. Ve 21.00 pak gen. Jaruzelski dostal od maršála Jakubovského rozsáhlý fonogram s popisem úkolů pro polské divize. Na „cvičení“ měla 11. td PLA zaujmout prostor Vrchlabí – Nové Město nad Metují – Pardubice – Kutná Hora s velitelstvím v Hradci Králové. 10. td by obsadila území mezi městy Kostelec nad Orlici – Šumperk– Bystřice nad Pernštejnem – Havličkův Brod – Chrudim s „centrem“ v Havlíčkově Brodu a 4. msd vyčkávala v záloze u Wroclawi. Jakubovskij dále nařizoval vytvořit velitelství a štáb armády, která by koordinovala dotčené divize, určila jim výchozí oblasti zhruba 50–70 km od čs. hranic a do 28. 7. Informovala do stupně pluk příslušné velitele a náčelníky štábů.Pět minut před 14.00 dne 27. 7. obdržel Jaruzelski od Jakubovského další fonogram s upřesněním polského angažmá, zdůvodněním invaze jako poskytnuti pomoci proti kontrarevoluci a doporučujícího zahajovat palbu, jen když tak učiní protivník.

 

  O pět hodin později v 19.00 – gen. Jaruzelski vydal na jeho základě rozkaz č. 1 k zahájení cvičení POŠMOURNÉ LÉTO 68 a do sídla Severní skupiny sovětských vojsk v Legnici se dostavila desetičlenná operační skupina GŠ PLA pod vedením prvního zástupce NGŠ PLA div. gen. Eugeniusza Molczyka.

  Splněním úkolu bylo kromě velitelství 2A a tři divizi (4. msd, která podléhala operační skupině GŠ PLA, byla na snížených počtech bez tankového pluku, dvou oddílů divizního dělostřelectva, těžké ženijní výstroje a časti tylu divize) pověřen i 1. úderný prapor, průzkumná rota Slezského vojenského okruhu (2A PLA), dopravní a zdravotnická kolona, zabezpečovací jednotky a útvar stíhaček.Fonogram NGŠ div. gen. B. Chochy upřesnil, že 11. td (velitelství Zagaň) z východiště v oblasti Chojnóv – Raszówka – Legnica– Jawor – Zlotoryja bude postupovat po osách: 1. osa Zlotoryja – Kamienna Góra – Lubawka – Trutnov – Dvůr Králové nad Labem – Hořice – Chlumec nad Cidlinou – Kutna Hora; 2. osa Jawor – Strzegom – Walbrzych – Mieroszów – Broumov– Náhod – Jaroměř – Hradec Králové – Pardubice. Po zaujmutí výše uvedeného prostoru bylo jejím úkolem zřídit velitelství ve městech Kutna Hora, Čáslav, Pardubice, Hradec Králové, Jičín, Jaroměř, Nove Město nad Metuji a Trutnov a hlídat tři hlavni letiště v Čáslavi, Pardubicích a v Hradci Králové včetně tamního velitelství 10LA ČSLA. 10. td (velitelství Opole) z východiště v oblasti Niemodlin –Opole – Krapkowice – Biala se přesune po trasách: 1. trasa Biala– Glubczyce – Pietrowice – Bruntal – Šumperk – Vysoké Mýto– Chrudim; 2. trasa Krapkowice – Kozle – Opava – Moravský Šternberk – Moravská Třebová – Svitavy – Hlinsko – Havlíčkův Brod a obsadí plánovaný prostor. Také ona vytvoří ve městech Havlíčkův Brod, Chrudim, Ustí nad Orlici a Šumperk příslušná vojenská velitelství. 4. msd (velitelství Krosno Odrzańskie) bude vyčkávat v oblasti Sobotka – Wiazow – Ziebice – Bielawa. Všechny divize se ve svých „startovních“ prostorech měly soustředit do 4.00 dne 29. 7.

  Po rozpracování fonogramu velitelstvím 2A byly rozeslány nezbytné pokyny a ve 3.00 dne 28. 7. se do pohybu daly jako první spojovací a zabezpečovací jednotky štábů. V 5.00 svazu (2A) a třem podřízeným divizím byl vyhlášen stav zvýšené bojové pohotovosti a v 7.00 začalo doručování povolávacích rozkazů 855 poddůstojníkům a vojákům v záloze.

  Do stavu bojové pohotovosti byly uvedeny i 4. Hornoslezská a 5. Sudetská brigáda Pohraniční straže. Ve 14.00 dostal štáb 2A fonogram, že „cvičeni“ skutečně začalo a od 16.00 do 21.00 se z mírových posádek vydaly na cestu zmobilizované svazky i samostatné jednotky. Jako nejvzdálenější (280–300 km) tak nejprve učinila 4. msd, 11. td se dala do pohybu ve 21.00 (vzdálenost 90–160 km) a 10. td, která měla východiště téměř za humny, stačily jen dvě hodiny (18.00 – 20.00).

  Zbylé dvě divize se do svých nástupních prostorů dostavily do 12.00 dne 29. 7. a do 21.00 vojska dosáhla plné bojové pohotovosti. General Siwicki pak vydal 10. a 11. td rozkaz navázat vzájemnou součinnost na všech stupních a věnovat zvýšenou pozornost přípravě variant ozbrojeného střetnuti při proniknutí na čs. území. V tomto případě se hlavni sily měly boji vyhnout a postupovat dál, zatímco druhosledové jednotky a zálohy by ohniska odporu zlikvidovaly.

 

Premium Joomla Templates