Středa, 14. Listopadu 2018 01:53:48

Špak

Pozorovatelny - od posedu ke ŠPAKU

Střežení úseků pohraničních rot z pozorovatelen bylo jednou z hlavních činností pohraničních hlídek. Velitelé rot vysílali hlídky na pozorovatelny v době denní, za snížené viditelnosti a v noci naopak prováděli pohraničníci střežení na trase drátěného zátarasu. Pokyn k sestupu z pozorovatelny měly hlídky i při bouřích a silném větru; ovšem až časem, poté, co vlivem meteorologických jevů došlo k újmě na zdraví.

 

 

 

  Využívání pozorovatelen lze předpokládat prakticky od počátku existence nové  sestavy, pro jejíž útvary bylo pro roky 1951 a 1952 stanoveno, aby na každou rotu PS připadly 1 až 2 pozorovací věže, jedna zemní pozorovatelna a dva vysoké posedy. Lze se ovšem domnívat, že zpočátku byly zřizovány a využívány pozorovatelny na budovách, event. posedy, neboť pro stavbu pozorovacích věží nebyl dostatek spojovacího materiálu. Se závěrem roku se o pozorovatelnách hovoří jako o telefonizovaných.

 

  Stavby nových věžových pozorovatelen byly zvoleny na vnitřní stranu zátarasu. Pro to byly dva důvody :

hlídce na pozorovatelně měl být umožněn jednodušší a rychlejší zásah proti tzv.narušitelům, kteří přicházeli takřka výhradně z vnitrozemí, a dále se tím omezovalo riziko beztrestného zběhnutí pohraničníka.

 

  Postupně dochází k zahušťování dosavadního řetězce pozorovatelen. Vliv na výstavbu nových pozorovatelen mohlo mít též, pro závěr zkoumaného období charakteristické, postupné zpřesňování požadavků na konstrukční provedení pozorovatelen ze strany hlavní správy, dále i důraz na kvalitu použitého dřeva a jeho impregnaci.

Podle archivních dokladů pozorovatelna vyšší než 8 m nemusela patřit mezi neobvyklé. Postupem času dochází k unifikaci kovových pozorovacích věží tzv. špaků – špačkáren.

 

Premium Joomla Templates