Organizace a dislokace jednotek a útvarů v letech 1945 – 1951
Období let 1945 – 1951 se vyznačovalo vytvářením lidosprávy a orgánů státní moci po osvobození Československa. Zvláštností tohoto období bylo, že v prvních měsících po osvobození naší republiky vznikal Pohotovostní pluk 1 Národní bezpečnosti (PP 1 NB), který byl předurčen k plnění specifických úkolů, zejména však k zajištění bezpečnosti v západním pohraničí.
Vytvoření PP 1 NB vycházelo přímo ze životních zájmů mladé lidově demokratické republiky. Jeho úkolům i posláním odpovídalo i složení. Tvořili ho vesměs mladí lidé ve věku 18 až 20 let. 90% z jeho celkového počtu tvořili dělníci. )
Třídní složení Pohotovostního pluku bylo zárukou, že jeho příslušníci budou věrnými, nekompromisními ochránci skutečných zájmů lidu.
Formování Pohotovostního pluku probíhalo postupně. Jeho dislokace se měnila podle vyvíjející se potřeby. Byl postaven 1. a 2. prapor a dodatečně i 3. prapor s 12 rotami a poddůstojnickou školou. Do pohraničí odešla 1. rota již 15.6.1945 a během šesti týdnů celý pluk zaujal sestavu na čáře Broumov -–Tachov.
Postupně, jak se konsolidovala situace ve vnitrozemí i v pohraničí, došlo k nasazení jednotek Pohotovostního pluku nejen přímo na státní hranici, ale i ke střežení důležitých objektů.
V červnu 1946 byl PP 1 NB rozšířen o další dva pluky. Tímto rozšířením vznikl nový útvar se samostatným velitelstvím, který dostal název Pohraniční útvar Sboru národní bezpečnosti 9600 a plnil důležité úkoly při ochraně státních hranic v délce 2.116 km1) a při mimořádných situacích, jako byl např. vpád benderovců na naše území nebo únorové události 1948.
Po historickém vítězství dělnické třídy nad buržoazií v únoru 1948 a po vytýčení generální linie výstavby socialismu IX. sjezdem KSČ v roce 1949 a její následné úspěšné realizaci bylo zvláštností tohoto období, z hlediska sledované tématiky, převzetí podstaty sovětských zkušeností v podobě ochrany státní hranice a zaujmutí tzv. nové sestavy ke dni 31.12.1950.
Vyvrcholením úsilí vládních orgánů spolu s komunisty v hledání optimálního systému zabezpečení hranic bylo přijetí zákona o ochraně státních hranic Národním shromážděním dne 11.7.1951.
PP 1 NB byl podřízen Ministerstvu vnitra přes hlavního velitele Sboru národní bezpečnosti (SNB). Velitelství PP 1 NB bylo v Praze Vršovicích na Přípotočné ulici č. 300. Pluk měl 12 rot a jejich dislokace byla následující.
Tabulka dislokace jednotek PP 1 NB v roce 1945
1. rota Karlovy Vary
2. rota Varnsdorf
3. rota Liberec
4. rota Letovisko na Tokáni, tehdejší okr. Česká Kamenice
5. rota Cheb
6. rota Jirkov u Chomutova
7. rota Tachov
8. rota Trmice u Ústí nad Labem
9. rota Broumov
10. rota Aš
11. rota Trutnov
12. rota Jilové u Podmokel
Až od 31.12.1950, kdy na základě rozkazu ministra vnitra zaujaly útvary a jednotky celé Pohraniční stráže tzv. novou sestavu v OSH a vstoupily tak do další etapy své organizační výstavby a nového historického vývoje.
Když na jaře roku 1946 byl PP 1 NB rozšířen a přejmenován na Pohraniční útvar SNB 9600 a zaujal sestavu 1.7.1946, došlo v souvislosti s touto organizací dne 4.9.1946 ke změně označení:
z Pohotovostních pluků Národní bezpečnosti na Pohraniční pluky Sboru národní bezpečnosti.
Sídlo velení měl útvar v Praze Vršovicích. Ve své podřízenosti měl 14 praporů se sídly a s krycími označeními.
1. prapor - České Budějovice - PS 8196
2. prapor - Písek - PS 8296
3. prapor - Plzeň - PS 8396
4. prapor - Karlovy Vary - PS 8496
5. prapor - Litoměřice - PS 8596
6. prapor - Liberec - PS 8696
7. prapor - Hradec Králové - PS 8796
8. prapor - Znojmo - PS 7196
9. prapor - Opava - PS 7296
10. prapor - Liptovský Mikuláš - PS 6196
12. prapor - Košice - PS 6396
13. prapor - Lučenec - PS 6496
14. prapor - Bratislava - PS 6596
