Čtvrtek, 15. Listopadu 2018 03:34:57

Sudety

 Smlouva o nových hranicích mezi Česko-Slovenskem a Německou říší byla podepsána 21. listopadu 1938 a okleštěná republika byla menší o 28 680 km2 a přišla o 3 653 292 obyvatele a bylo 160 tisíc uprchlíků.

 Němečtí vojáci překročili hranice ČSR dvě hodiny po půlnoci 1. října 1938 a začali postupovat do nitra prvního pásma v jižních Čechách. Ve stejný den začala wehrmacht obsazovat i severočeské druhé pásmo. Příchod nacistické armády oslavovaly téměř všechny vrstvy německého obyvatelstva Sudet v obrovské euforii. Obrázky plesajících lidí, které obletěly svět, nebyly naaranžované.

 Utečenecká vlna z pohraničí neskončila v říjnu. Pokračovala i v dalších měsících a odhady vysídlení Čechů ze Sudet k počátku německé okupace českých zemí v březnu 1939 se podle posledních výzkumů historiků pohybují kolem 200 - 250 tisíc osob.

 

Podle úředního sdělení ministerstva vnitra, jež se opíralo o odevzdané dotazníky k 3. prosinci 1938, bylo v českých zemích z okupovaného pohraničí vysídleno do vnitrozemí 151 997 osob (z toho 85 % Čechů, 11 % Židů a 9 % Němců). Zdaleka přitom nešlo jen o státní zaměstnance, kteří při čistkách přišli o práci nejdříve, ale i o další vrstvy obyvatelstva - 23 tisíc dělníků, 8 tisíc živnostníků, 1 tisíc rolníků, zbytek připadal na děti a další rodinné příslušníky. Do tohoto počtu nebyli zahrnuti ti, kteří po Mnichovu uprchli mimo ČSR. Započítáni tam nebyli ani státní zaměstnanci, kteří měli mít zaručeno, že obdrží pevné zaměstnání ve státní službě. Dohromady se jednalo asi o 10 tisíc osob, takže celkově v souvislosti s násilným obsazením pohraničí uprchlo kolem 160 tisíc osob včetně rodinných příslušníků. Jen čeští uprchlíci zanechali v Sudetech - podle vlastního zjištění Henleinovy kanceláře - soukromý majetek v hodnotě 3 miliardy tehdejších Kč.

 

 Protože jen část vyhnanců a uprchlíků našla útočiště u příbuzných, přátel či známých, bylo pro ně z příkazu ministerstva vnitra zbudováno na 80 zvláštních sběrných táborů na celém území okleštěné republiky. Uprchlíkům pomáhaly i některé dobrovolné organizace, jako Červený kříž, Červené srdce a skauti. Nejvíce lidí směřovalo do Prahy, která nebyla na takový obrovský nápor připravena.

když se postupně dařilo uprchlíky ze sběrných táborů umístit a ubytovat, přinesl dobový tisk zprávu, že k 1. listopadu 1938 bylo těmito vyhnanci a jejich rodinami nouzově obydleno téměř 6000 vagónů. Velké vagónové kolonie se nacházely zejména na Ostravsku a v Říčanech.

 

 Těsně před Mnichovem pak neznalo již řádění henleinovců proti všemu českému žádné meze… Po záboru v říjnu 1938 nastala pro Čechy těžká doba pronásledování, každý projev vlastenectví byl trestán koncentračním táborem a mnohdy veřejnou popravou." "Oni začali s násilím jako první,"

 

 

 

Premium Joomla Templates